Zážitková stezka Duch pralesa
Monti | 06. 10. 2006 | Přečteno 4692x |
Úvodem:
Zážitková stezka Duch pralesa byla slavnostně otevřena v létě 2006, přesněji pak 5. července 2006. Stezka je situována na levém břehu Plešného jezera a nalezneme na ní šest zastavení (včetně pomníku A. Stiftera). Projít ji můžete oběma směry, tedy jak od jezera tak i od vrcholu Plechého. Čeká na Vás 1,5 kilometru náročného terénu, kam je vstup povolen pouze s vědomím, že na stezku vstupujete na vlastní nebezpečí.
Nebezpečí hrozí především od padajících uschlých stromů. Správci NPŠ sice upravují trasu stezky, nicméně terén kudy prochází je častokrát přehrazen kmeny padlých velikánů. Po celou délku trasy proto dbejte na zvýšenou opatrnost.My si popíšeme stezku směrem od jezera vzhůru k pomníku.
Kůrovec:
Vyrážíme od informačních tabulích u jezera a ujdeme jen pár desítek metrů nenáročným trénem a již vidíme první tabuli na stezce. Ta nám osvětluje problém kůrovce. Když se podíváte kolem sebe, uvidíte nespočet uschlých stromů. Z mnohých z nich zbyl již jen zbytek kmene, tu třcící několik metrů vysoko, tu zase vysoký jen pár decimetrů. Tabule nám popisuje proces, jak lýkožrout smrkový ničí strom, až do jeho úplného seschnutí. Najdete zde i stručný popis tohoto malého lesklého brouka.
Dutiny:
Pokračujeme ve stoupání a všímáme si, že terén začíná být náročnější. Na některých místech je zpevněn dřevěnými chodníky. Po několika dalších desítkách metrů se zastavujeme u druhé info tabule.
Ta nám vysvětluje výskyt dutin, které často nalézáme v přirozeném lese. Stromy takto "vylepšeny" nazýváme doupné. Tyto díry dokáže do živých i seschlých stromů vydlabat jen několik druhů. V lokalitě kolem Plešného to má na svědomí datlík tříprstý. Dále se dočítáme, že dutina bývá hojně využívána i poté, co jí opustí původní obyvatelé. Nejčastěji k zahnízdění jiných ptačích druhů, obsazením netopýrů a hlodavců.
Zmlazení:
Stoupáme stále náročnějším terénem. V těchto místech je stezka protnuta nejedním spadlým kmenem seschlého smrku. Zastavujeme u třetí cedule. Ta nám popisuje jak probíhá v pralesních porostech proces zmlazení lesa. Dozvídáme se, že díky hojnému výskytu kapradin a trav, se šance na zrození nového stromku značně snižuje. Tyto nízké porosty totiž spotřebují mnoho vlhka a taktéž stíní. Největší šance na zmlazení lesa je tedy na vyvýšených místech či na padlých stromech, takzvaných stromech hostitelských. Tyto stromy totiž zadržují vodu a ta je pro mladý porost životně důležitá. Tento případ vysvětluje také to, proč je mnohdy patrné, že mladé stromky rostou v jedné řadě.
Mrtvé dřevo:
Stoupání nabírá na intenzitě a kolem nás jsou stále patrnější odumřelé zbytky stromů. Zastavujeme u další cedule a na ní se dočítáme, proč je odumřelé dřevo důležité. V takovémto dřevě si najde útočiště mnoho zástupců hmyzu a ptáků. Je to taktéž zdroj potravy, proto je lépe nechat lesy s volně se vyskytujícím "mrtvým" dřevem, nežli les od těchto dřevin čistit.
Jeřáby:
Ubíráme se k poslední informační tabuli a na tomto úseku našeho putování se dostáváme k nestrmějšímu stoupání. Poslední informační tabule nás upozorňuje na hojný výskyt jeřábu ptačího. Jsme nabádáni k tomu, abychom si všimli faktu, že jeřáb se vyskytuje zejména v těsné blízkosti vzrostlých stromů. To způsobují ptáci, kteří konzumují jeřabiny - plody jeřábu. Dozvídáme se, že projdou li semena jeřábu trávícím traktem ptáka, je pro ně snadnější vyklíčit.
Pomník A. Stiftera:
Zbývá nám několik desítek metrů k cíli stezky. Tím je v našem případě pomník, který byl v letech 1876-77 vystavěn na počest básníka Šumavy - Adalberta Stiftera. Pomník vystavěl pan Josef Paleczek. Více si o tomto počinu můžeme přečíst v pověsti o Plešném jezeře. U pomníku si můžeme vychutnat nádherný pohled na jezero, ale i na okolní vrcholy. V dálce uvidíme i lipenskou nádrž až k Černé v Pošumaví.
Další zajímavosti:
Pokud budeme pokračovat od pomníku dále směrem vzhůru, dostaneme se po zhruba 150 metrech k dalšímu místu, ze kterého se naskýtá krásný pohled na Plešné jezero a okolí. Toto místo je nazýváno "Kučerova vyhlídka". Pojmenováno je dle botanika RNDr. Stanislava Kučery (1944 - 1992). Pokud vystoupáme ještě o několik desítek metrů výš, dostaneme se až na samý vrchol Plechého, který je v nadmořské výšce 1378 metrů. Plešné jezero je ve výšce 1090 metrů nad mořem, což je výškový rozdíl zhruba na dvou kilometrech téměř třista metrů.
Zážitková stezka Duch pralesa byla slavnostně otevřena v létě 2006, přesněji pak 5. července 2006. Stezka je situována na levém břehu Plešného jezera a nalezneme na ní šest zastavení (včetně pomníku A. Stiftera). Projít ji můžete oběma směry, tedy jak od jezera tak i od vrcholu Plechého. Čeká na Vás 1,5 kilometru náročného terénu, kam je vstup povolen pouze s vědomím, že na stezku vstupujete na vlastní nebezpečí.
Nebezpečí hrozí především od padajících uschlých stromů. Správci NPŠ sice upravují trasu stezky, nicméně terén kudy prochází je častokrát přehrazen kmeny padlých velikánů. Po celou délku trasy proto dbejte na zvýšenou opatrnost.My si popíšeme stezku směrem od jezera vzhůru k pomníku.
Kůrovec:
Vyrážíme od informačních tabulích u jezera a ujdeme jen pár desítek metrů nenáročným trénem a již vidíme první tabuli na stezce. Ta nám osvětluje problém kůrovce. Když se podíváte kolem sebe, uvidíte nespočet uschlých stromů. Z mnohých z nich zbyl již jen zbytek kmene, tu třcící několik metrů vysoko, tu zase vysoký jen pár decimetrů. Tabule nám popisuje proces, jak lýkožrout smrkový ničí strom, až do jeho úplného seschnutí. Najdete zde i stručný popis tohoto malého lesklého brouka.
Dutiny:
Pokračujeme ve stoupání a všímáme si, že terén začíná být náročnější. Na některých místech je zpevněn dřevěnými chodníky. Po několika dalších desítkách metrů se zastavujeme u druhé info tabule.
Ta nám vysvětluje výskyt dutin, které často nalézáme v přirozeném lese. Stromy takto "vylepšeny" nazýváme doupné. Tyto díry dokáže do živých i seschlých stromů vydlabat jen několik druhů. V lokalitě kolem Plešného to má na svědomí datlík tříprstý. Dále se dočítáme, že dutina bývá hojně využívána i poté, co jí opustí původní obyvatelé. Nejčastěji k zahnízdění jiných ptačích druhů, obsazením netopýrů a hlodavců.
Zmlazení:
Stoupáme stále náročnějším terénem. V těchto místech je stezka protnuta nejedním spadlým kmenem seschlého smrku. Zastavujeme u třetí cedule. Ta nám popisuje jak probíhá v pralesních porostech proces zmlazení lesa. Dozvídáme se, že díky hojnému výskytu kapradin a trav, se šance na zrození nového stromku značně snižuje. Tyto nízké porosty totiž spotřebují mnoho vlhka a taktéž stíní. Největší šance na zmlazení lesa je tedy na vyvýšených místech či na padlých stromech, takzvaných stromech hostitelských. Tyto stromy totiž zadržují vodu a ta je pro mladý porost životně důležitá. Tento případ vysvětluje také to, proč je mnohdy patrné, že mladé stromky rostou v jedné řadě.
Mrtvé dřevo:
Stoupání nabírá na intenzitě a kolem nás jsou stále patrnější odumřelé zbytky stromů. Zastavujeme u další cedule a na ní se dočítáme, proč je odumřelé dřevo důležité. V takovémto dřevě si najde útočiště mnoho zástupců hmyzu a ptáků. Je to taktéž zdroj potravy, proto je lépe nechat lesy s volně se vyskytujícím "mrtvým" dřevem, nežli les od těchto dřevin čistit.
Jeřáby:
Ubíráme se k poslední informační tabuli a na tomto úseku našeho putování se dostáváme k nestrmějšímu stoupání. Poslední informační tabule nás upozorňuje na hojný výskyt jeřábu ptačího. Jsme nabádáni k tomu, abychom si všimli faktu, že jeřáb se vyskytuje zejména v těsné blízkosti vzrostlých stromů. To způsobují ptáci, kteří konzumují jeřabiny - plody jeřábu. Dozvídáme se, že projdou li semena jeřábu trávícím traktem ptáka, je pro ně snadnější vyklíčit.
Pomník A. Stiftera:
Zbývá nám několik desítek metrů k cíli stezky. Tím je v našem případě pomník, který byl v letech 1876-77 vystavěn na počest básníka Šumavy - Adalberta Stiftera. Pomník vystavěl pan Josef Paleczek. Více si o tomto počinu můžeme přečíst v pověsti o Plešném jezeře. U pomníku si můžeme vychutnat nádherný pohled na jezero, ale i na okolní vrcholy. V dálce uvidíme i lipenskou nádrž až k Černé v Pošumaví.
Další zajímavosti:
Pokud budeme pokračovat od pomníku dále směrem vzhůru, dostaneme se po zhruba 150 metrech k dalšímu místu, ze kterého se naskýtá krásný pohled na Plešné jezero a okolí. Toto místo je nazýváno "Kučerova vyhlídka". Pojmenováno je dle botanika RNDr. Stanislava Kučery (1944 - 1992). Pokud vystoupáme ještě o několik desítek metrů výš, dostaneme se až na samý vrchol Plechého, který je v nadmořské výšce 1378 metrů. Plešné jezero je ve výšce 1090 metrů nad mořem, což je výškový rozdíl zhruba na dvou kilometrech téměř třista metrů.
Horní portál kanálu
Expo kanál
Jezerní smyk
Obelisk A. Stiftera
Trojmezí
Schwarz. plavební kanál
Expo kanál
Jezerní smyk
Obelisk A. Stiftera
Trojmezí
Schwarz. plavební kanál
Medvědí kámen
Dolní portál kanálu
Rosenaurova kaplička
Pamětní kámen Janu ze Schwarz.
Vrchol Plechého
Třístoličník
Stezka Duch pralesa
Dolní portál kanálu
Rosenaurova kaplička
Pamětní kámen Janu ze Schwarz.
Vrchol Plechého
Třístoličník
Stezka Duch pralesa
K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!