Jezero Laka

Úvodem:
Jezero Laka je nejmenší a nejvýše položené ledovcové jezero na Šumavě. Leží pod vrcholem Plesné (Debrníku) a cest k němu vede několik. Po červené turistické značce se k němu dostanete jak ze Železné Rudy tak z Prášil, po modré z Nové Hůrky a po žluté z Vysokých Lávek. Absolvovat můžete i krásný okruh, který popisujeme v jednom námi zmapovaných výletů.

Základní údaje:

• Katastrální území - Prášily, Žel. Ruda
• Nadmořská výška - 1096 m
• Plocha jezera - 2,8 ha
• Obvod jezera - 870 m
• Největší hloubka - 3,9 m
• Střední hloubka - 1,43 m
• Objem zadržované vody - 40 000 m3
• Sběrná oblast - 1,346 km2
• Odvodňováno - Jezerním potokem do Křemelné

Jezero, které zarůstá
Nejmělčí jezero na české straně Šumavy má také jako jediné u nás sklony k zazemňování. Na počátku 20. století byly učiněny dokonce aktivity, které vedly k odstranění sedimentu ze dna jezera. Zarůstání jezera způsobuje i fakt, že ač je jezero nejmenší, jeho sběrná oblast vody je největší. Největší množství sedimentu je přinášeno dvěma potůčky, které se nachází v jížní části jezírka. A to hlavně v době, kdy tají sněhy na hraničním vrcholku Debrník a jeho svazích. Nezanedbatelné přínosy jsou také z přívalových bouřek.

Díky těmto faktorům vznikají souvislé pobřežní náplavy. V jezeře je také množství starých kmenů, či větví. Na nich se zachycuje náplava a vznikají ostrůvky. Pokud se tyto náplavy od těchto tlejících dřevin odpoutají, vznikají na hladině jezírka ostrůvky plovoucí.

Život v jezeře
Je dochováno dostatek materiálu, který dokazuje, že v minulých stoletích bylo v jezeře velké množství pstruhů. Dokonce se mluví až o pětistovkách ulovených kusech za rok. Hlavně kvůli této rybě byla navýšena hráz jezera v první polovině 19. století. Ryby se vyzasovaly do jezera ještě na počátku druhé poloviny století dvacátého, ale díky okyselování pstruh ze zdejších vod vymizel.

Dnes zde můžeme spatřit čolka horského a mnoho bezobratlých (vážky, pošvatky, střechatky, koretry či chrostíci).

Mezi řasami nalezneme i velmi vzácné kusy, které jsou zapsány i v Červené knize ohrožených druhů. Za všechny můžeme jmenovat například Binuclearia tectorum a Batrachospermum vagum. Na plovoucích ostrůvcích můžeme pak pozorovat např. sítinu cibulkatou (ta se vyskytuje i na mělčinách), ostřici obecnou či zábělník bahenní. Na mělčinách je pak hojný zblochan vzplývavý.

Okolní krajina
Dříve byly v okolí Plesné (Debrníku) horské bučiny, v oblastech okolo jezera pak podmáčené smrčiny. Dnes jsou zde převážně smrkové lesy se zbytky původních porostů.

V nich nalezneme např. žebrovici různolistou či dřípatku horskou. V rašelinném bezlesí se vyskytuje např. rosnatka okrouhlolistá a vachta trojlistá.

Závěrem
Materiál k tomuto krásnému koutu Šumavy byl čerpán z přítomných informačních tabulí a z letáku NPŠ o ledovcových jezerech.