Základní informace

Vyrážíme
Náš výlet s pořadovým číslem 13 začíná v obci Prášily, nedaleko Srní, či Železné Rudy. Obec Prášily (německy Stubenbach) píše svou historii více jak 350 let. Za dobu své existence zažila rozkvět i izolaci a úpadek, aby se po revolučním roce 1989 stala obcí opět zkvétající. Okolí Prášil nabízí nespočet turistických cílů a my se dnes společně k jednomu takovému vydáme. K jezeru Laka - nejmenšímu šumavskému jezeru ledovcového původu.

Pro start putování jsme si vybrali střed obce u památníku zmizelých osad. Několik zmizelých osad navštívíme i při našem dnešním výletu.

Prášily - 868 m.n.m. 49° 6'17.24"S 13°22'42.61"V
Od památníku se vydáme po žluté značce směrem na Gsenget. Mineme nádherné (bohužel chátrající - stav říjen 2009) stavení s kamenným obloukem nad vstupní brankou, projdeme okolo křížku abychom se dostali k další zástavbě - tentokráte vkusné dřevěné. Po několika desítkách metrů zastavěnou část Prášil opustíme. Na křižovatce na hranici lesního porostu zabočíme vlevo a sledujeme stále žluté značení.

Tento první úsek vede v mírném stoupání. Zprvu cestu lemují smíšené porosty. Zhruba po třech kilometrech se dostáváme na rozcestí u Horních Ždánidel (červeně značená cyklotrasa).

Horní Ždánidla - 1033 m.n.m. - 49° 5'20.46"S 13°21'47.59"V
Máme za sebou zhruba 2,7 km, na kterých jsme zdolali převýšení 165 metrů. Nyní budeme pokračovat ve stoupání. První desítky metrů jsou lemovány po obou stranách smíšeným porostem. Poté se dostaneme k místu, kde po naší levé ruce mineme zbytky původního osídlení. V těchto místech také cesta vystupuje ze zalesněné krajiny.

Terén je zde situován tak, že vlevo se svažuje a je hustěji poset nesouvislým porostem dřevin než je tomu po naší pravé ruce, kde se terén naopak mírně zvedá až k porostu souvislému. Dojdeme až k místu, kde si ověříme informaci, že cesta je otevřena jen v termínu od 1. 7. - 15. 3.!

Pokud jsme tedy ve správný čas na správném místě, pokračujeme mírným stoupáním, které nás dovede na počátek turistické "houpačky" (je zde turistické odpočívadlo) - tedy cesty, která se v téměř přímém směru nejprve svažuje, aby se zhruba uprostřed viditelné vzdálenosti opět začala zvedat až do další zatáčky. Cesta je lemována porostem a jsou zde vidět i pozůstatky po náletu lýkožrouta (stav z října 2009).

Po zatáčce, která nás zavede zpět ke směru na jihozápad, nás čeká strmější stoupání po zpevněné cestě. Opíšeme oblouk, který nás vrátí zpět do severního směru. Poté již začneme klesat k dalšímu bodu dnešního výletu.

Zlatý Stoleček - 1194 m.n.m. - 49° 6'13.29"S 13°20'8.70"V
Došli jsme na místo zvané Zlatý Stoleček. Zde nás turistická tabulka upozorní, že se nacházíme na místě, kde pašeráci z Bavorska a Čech měnili své zboží. Od Horních Ždánidel jsme urazili zhruba 4 kilometry, celkově pak kilometrů sedm.

Nyní nás čeká klesání k hlavnímu cíli dnešního cestování. Po levé ruce se nám nabídne pohled na hraniční hřbet a jeho svahy, které jsou silněji zasaženy kůrovcovým náletem, své dílo zde napáchal i Kyrill. Trasa, která stále vede po zpevněné cestě, se stáčí v prvních desítkách metrů od Stolečku na severozápad, aby se poté vrátila zpět směrem k severu.

Od Stolečku ujdeme něco málo přes kilometr a ocitneme se na rozcestí, které nás zavede k jezeru Laka.

Jezero Laka - 1096 m.n.m. - 49° 6'41.80"S 13°19'46.80"V
Než dojdeme od křižovatky k jezeru, mineme terénní stanici NPŠ, místo pro odpočinek a informační tabule Národního parku. Poté nás již uvítá hlavní cíl dne. Jezero je se svými 2,78 ha nejmenší na Šumavě. Více se o jezeru samotném zmiňujeme v tomto článku.

Od jezera se vydáme zpět na křižovatku, kde odbočíme vlevo a napojíme se tak na modrou turistickou značku. Čeká nás 2,5 kilometru dlouhý úsek, který nás zavede na další z vrcholů tohoto výletu. Zprvu je cesta lemována hustým porostem, aby se zhruba po dvou kilometrech ocitla na volném prostranství, které po několika dalších desítkách metrů mizí ve smíšeném porostu. Jde o krátký úsek, ve kterém se napojíme na žlutou turistickou trasu. Ta nás zavedene na okraj zmiňovaného zalesnění. Zde nás již vítá bývalá osada Stará Hůrka.

Stará Hůrka - 1015 m.n.m. - 49° 7'38.76"S 13°19'52.22"V
V místech bývalé osady Stará Hůrka se dnes nachází pouze zbytky hřbitovní kaple, která byla v 50. letech minulého století společně s ostatní zástavbou srovnána se zemí.

Jedna stavba však zůstala zachována - kaple sv. Kříže, která sloužila coby rodinná hrobka rodu Abelů - vyznamných sklářů. U kaple si nezapomeňme zazvonit u Zvonu porozumění. Má to svou symboliku a pokud se do těchto míst vydáme například na podzim a ve sněhové vánici, zvuk zvonu z kaple bude dokreslovat tu náramnou atmosféru, kterou při podobných podmínkách budeme intenzivně prožívat.

Zbývá nám navrátit se do výchozí pozice. Využijeme pro to žlutou turistickou značku. Od kaple se vydáme na krátký úsek po úzké polní pěšině až dorazíme na asfaltovou cestu, po ní začneme klesat až do míst, kde po lávce překročíme jezerní potok, který odvádí vodu z jezera. To je jíž směr našeho pochodu stočen na jihovýchod. Opíšeme oblouk, který nás na chvíli nasměruje na severovýchod, abysme se u dalšího záchytného bodu - Vysokých Lávek - vydali na jih.

Vysoké lávky - 885 m.n.m. - 49° 7'39.12"S 13°22'10.71"V
U bývalé osady Vysoké Lávky opustíme asfaltovou cestu (zelená tursitická značka) a vydáme se ve stoupání po úzké lesní pěšině, která se posléze změní ve svážnici. Trasa je lemována smrkovou monokulturou. Po chvíli nás z lesa vyvede na luka, kde stávala další ze zmizelých osad.

Formberg - 1085 m.n.m. - 49° 6'52.28"S 13°22'7.13"V
Stojíme na místě zbořeného Formbergu. V nohách máme 15 kilometrů. Do cíle nám zbývá již jen posledních 1.500 metrů. Z nezalesněné lokality pokračujeme stále po zelené značce, která nás zavede zpět do lesa. Projdeme jím a potá již vidíme obec Prášily. Naše další společné putování je minulostí...