Kudy kam
K obnovené Vintířově kapličce pod vrcholem Březníku (1006) se nejsnadněji dostaneme z nedaleké Dobré Vody po modré turistické značce a u rozcestníku na Pustině odbočíme na zelenou. A právě po zelené značce můžeme vyrazit z Roviny, stejně tak z opačného směru z Prášil.

Poustevník Vintíř
Kdy se narodil Vintíř není zcela přesně známo. Nejčastěji je uváděno, že to bylo okolo roku 955 v Durynsku (dnes Freistaat Thüringen - svobodné Durynsko). Byl bratrancem římského císaře Jindřicha II a zřejmě se přátelil i s přemyslovskými bratry Oldřichem a Jaromírem. Ti byli z Čech vyhnáni v roce 1001 krutým Boleslavem Ryšavým. Údajně se Vintíř (německy Günther) stal kmotrem knížete Břetislava, Oldřichova syna.

Na počátku 11. století se Vintířův pohled na život radikálně změnil. V roce 1006 se zbavil svého veškerého majetku a stal se řádovým mnichem benediktinského kláštera v bavorském Niederaltaichu. Zde ho v životních postojích silně ovlivňoval opat Gothard. Vintíř se sice rozhodl pro životní změnu, ale hlavně z počátku svého řeholnického života měl problémy zbavit se radovánek, ovšem později odchází do samoty a žije v souladu s církevním řádem. Jeho další cesty vedly do Bavorska, působil na území dnešního Lahlingu, později zakotvil na německé straně Šumavy, kde si založil poustevnu. Sem ovšem přicházeli další bratři až se původní poustevna rozrostla v klášter Rinchnach. Nakonec překročil území dnešních hranic a usídlil se v okolí hradu Rabí. Odtud zamířil k Dobré Vodě, kde si pod vrcholem Březníku založil malou poustevnu (Březnice), kde také skonal (1045).

Kaplička
Na místě poustevny byla později postavena kaplička. Ta prošla mnoha úpravami a přežila obě války. Osudnou se jí stala až změna politických poměrů po druhé válce. V 50. letech jí srovnala se zemí ČSLA.

Po zbytek rudého režimu zůstalo místo pod Březníkem bez Vintířova odkazu. Až po revoluci se začalo blýskat na lepší časy. Na obnovu kaple došlo v roce 1992 a to díky občanů z okolí Hartmanic a také a členům spolku sv. Vintíře z Rinchnachu. Na místo se opět vrátily poutě, před úhlednou kapličkou byl vztyčen litinový kříž.

Od roku 2001 je vlevo od kapličky uschována urna a pamětní deska JUDr. Josefa Karla Haška, muže, který po únoru 48 emigroval a v kariéře to dotáhl až na viceprezidenta International Bank of Washington. Po roce 1989 se vrátil zpět do vlasti, kde restituoval zámek Kundratice a Pustinu.