Úvodem
Člověka putujícího po našem kraji vždy potěší, když se do dnešních dnů dochová či zachrání něco ze staré, tedy (minimálně) předválečné Šumavy. A právě něco podobného se povedlo v bývalé sklářské osadě Lenora. Vedle unikátní lávky se za velikého přičinění dobrovolníků z řad místních občanů podařilo zachránit překrásnou historickou pec.

Krátce z historie
Historie dochované lenorské pece sahá až do roku 1837. Tehdy bylo obecní pečení velmi rozšířené. O tom svědčí i další podobné stavby nejen na české straně Šumavy (v Bavorském lese se dodnes peče například v Schwarzauer - Haus v městečku Lohberg nedaleko Železné Rudy), které jsou však již dávno minulostí.

Dlouhou dobu se zdálo, že podobný scénář čeká i tuto pec. Pec sice sloužila ještě několik let po druhé válce, ale poté se začala psát nejsmutnější část její historie. Dlouhá léta chátrala a prorůstala nálety. To se nakrátko změnilo v 70. letech minulého století, kdy se pec dostala do péče občanů Lenory - Josefa Pocklana a Rudolfa Raczkého. Netrvalo však dlouho a stavba byla opět ve stavu chátrání.

Změna nepřišla ani bezprostředně po změně politických poměrů na konci osmdesátých let minulého století. V dobré se vše obrátilo až v roce 1998, kdy se začalo s obnovou této historické památky pod taktovkou pana Václava Mráze z Lenory.

Zajímavosti
Obnova pece nespočívala pouze ve stavebních opravách. Cílem bylo i obnovení samotného veřejného pečení. Díky tomu je od jara do podzimu každou poslední sobotu v peci zatopeno a peče se pro radost přihlížejícíh. Mimo hlavní letní sezónu je pravidelné pečení i poslední den v roce. Pečení je zahrnováno do Programů pro veřejnost, které vydává NP Šumava.