Úvodní text
Tak je za námi předjubilejní 39. ročník Plavby kuriózních plavidel, který se již po druhé jel pod taktovkou šelmy z „Budějc“ – Pardála. A jak již to o první zářijové sobotě bývá zvykem, o legraci a recesi nebylo nouze. Nevěříte? Tak my Vám na následujících řádcích onu horkou sobotu 3. 9. 2011 popíšeme.

Před vyplutím
Všechno to začalo již časně z rána, kdy se na upraveném nábřeží Vltavy pod vyrovnávací nádrží objevilo první plavidlo i s plavci (které to bylo, se neptejte - časné ráno to bylo i pro mě). A již v tu dobu bylo o zábavu postaráno. Ono totiž i samotné kompletování plavidel na pravém břehu matky našich řek má své neoddiskutovatelné kouzlo.

Většina plavátek se totiž na místo dopraví v totální rozborce (vojáci ví, o čem mluvím), takže se v místním kempu najednou rojí neforemné hromady čehosi. Kolem těchto hromad pak poskakují mrštná stvoření, která ze zdánlivě neslučitelných součástek produkují bizarní udělátka, která navíc naučí ještě plavat.

Druhou skupinou vltavských vlků jsou pak ti, kteří si svá plavidla dopraví již zkompletovaná. Nejpraktičtější z nich si převezou vše na korbě náklaďáku s hydraulickou rukou, zastaví na nábřeží, ze kterého vše přeloží až na klidnou hladinu Vltavěnky. Jiní zase mají svá plavidla nerozměrná, takže jim postačí klasický vozíkový přepravovač za osobním autem, se kterým mnohdy přijíždí k nám do Brodku přes celou republiku. Tady si dotyčným dovolím vyseknout poklonu, protože s podobně přepravovaným plavidlem nemohou jet bůhvíjak rychle. No a pomalý řidič (rozuměj řidič, který vesměs dodržuje pravidla silničního provozu) to nemá v naší silniční džungli jednoduché a musí si vytrpět nejedno obscénní gesto či verbální hodnocení svého počínání od ostatních Tarzanů.

Ať tak či onak, letos se dostavilo 21 plavidel a úctyhodný počet sta plavců! V předpoledních hodinách byla většina plavidel na vodě a dalo se vypozorovat, o čem asi budou letos pojednávat. Ač byl parný den, dorazil i Mrazík s Babou Jagou, z mechu a kapradí k nám dorazily hned dva páry Křemílků a Vochomůrků, jednooký Jan Žižka nedorazil přímo z Trocnova, ale i tak nás moc potěšil, vzdělávat jsme se mohli v Obecné škole. Na vltavských vlnkách se konal i prvovýstup na Kilikramolínžáro, potrénovat přijela Viktorka Plzeň, trochu tajemna zase budila Edemsova rodina. Konečně také došlo na upřesňující informace okolo ztroskotání legendárního parníku Titanic. Ten neskončil svou pouť v severním Atlantiku, nýbrž pod rožmberským jezem (opravte si to vážení historikové)! Taky se nám tu mihnul slavný detektiv Sherlock Holmes, asfalt na Vltavu pokládala slavné Dálniční stavby z Číny. A jelikož se nám naše planeta pomalu mění na jedno velké smetiště, rozhodl se jeden z plavců začít sám u sebe. Neváhal totiž svážet odpad přímo po řece. A nesmíme zapomenout ani na exotické tanečnice, které se ocitly náhle bez svého pána!

Čas neúprosně ukrajoval dobu příprav a vše směřovalo k tradičním předplavebním rozpravám, kde každý z plavců již tradičně musel dokázat, že balanc mu není cizí! To mělo samozřejmě své opodstatnění hlavně na třech jezech, které na plavce cestou do Rožmberka čekaly.

Odstartováno
Plavení započalo již tradičně v 13.27. Po odstartování se plavci začali ubírat od pódia ke svým vodním ořům, aby vzápětí každý vyplul vstříc tradičnímu dobrodružství.

A hned v prvních okamžicích vodních hrátek mohli všichni přihlížející vidět, jak se skáče z můstku! Hladinu čeřil i egyptský faraón, který si neváhal přibalit ani nefalšovanou pyramidu, přítomen byl i Bob s parťákem Bobkem. Zabrousilo se i do pivních vod s katamaránem lahváčem, nezbedná dítka ulehla v jeslích 4. cenové skupiny, příbuzenstvo od slavného skotského jezera zastupovala LockD’Ness a hladová Lochneska. A úplně první vyrazil po proudu účastník všech dosavadních plaveb – letos pod rouškou Peršana Turba, na kterém se proháněl Fakýr 62 (to Y je tam fakt správně :o).

První úsek od kempu k jezu u Bílého mlýna probíhal v poklidu. Jen několik mírně zmatených posádek si občas pletlo směr proudu, jedno plavidlo nevybralo zatáčku pod klášterem, horolezci přešplhali i místní lávku, pod kterou se jen tak mimochodem zaklínilo plavidlo pařezové chaloupky (ano, ano, víme – byla vysoká voda)!

Na již zmiňovaném jezu šlo již do tuhého, i když velká většina posádek zvládla nástrahy s bravurou. Žižka i v prudkém splavu mával svým palcátem jak za dob, kdy na svět koukal obouočmo, mateřská školka si to vesele houpala a Pavel Horváth školil na vratce slavného Messiho.

Hůře dopadl pivní katamarán, který pod jezem začal nacvičovat Eskymáka a také posádka LockD’Ness, která se pod jezem sesumírovala do jednoho nepopsatelného patvaru. Tady musíme podotknout, že právě s ní jsme se u Bílého mlýna viděli naposledy. Poté se objevila až na večerním křepčení, dávno po vyhlášení výsledků (zpravodajské informace hovoří o čase okolo 22.00 hod!).

Mezi jezy
Mezi prvním jezem a jezem na Herbertově se již tradičně celé startovací pole roztrhá. Přeživší totiž mnohdy zapomínají takové základní věci, jako je funkce vesla či bidla. Ale nemějme jim to za zlé, zážitky z prvního úseku v nich budí hrůzu ještě dlouho po plavení. Dokonce je znám i případ, kdy jeden nejmenovaný plavec dostal po jednom z minulých kuriózních setkání originální dárek k následným Vánocům – sezení u věhlasného psychologa Evžena Vodnického. Ten mu měl napomáhat dostat se z nepříčetného stavu, který byl na onom plavci pozorován právě od chvíle, kdy prosvištěl šlajsnou vyšebrodského jezu. Jak to všechno dopadlo, nevíme. Ani postiženého plavce ani nebohého Evžena nikdo od tohoto setkání již nespatřil.

Druhý jez je doplněním toho prvního. Přesněji řečeno, slabší kusy co mají štěstí na prvním jezu, jsou filtrovaní jezem herbertovským. Jinak se to také dá vyjádřit slovy, pofackujeme co ještě zbylo. A taky že ano, zde nezůstane jediná posádka suchá. Nejslavnějším (nechvalně nejslavnějším) okamžikem letošního kuriózování se stal okamžik, kdy všichni přihlížející zjistili, že plavat dokáže i nebohý kohout. Ten totiž vypadl z paluby Mrazíka a se smrtí v těkajících očích byl unášen rozbouřenou Vltavěnkou. Nakonec byl sice zachycen chrabrým sběračem tonoucích, přesto se nám doneslo, že jeho pouť životem stejně neměla dlouhého trvání :o).

Závěrečná
Pod Herbertovem pokračují již jen ti nejsilnější (letos to byli všichni účastníci, včetně rekordních opozdilců). Ovšem startovní pole se v oněch místech podobá rozervanému vedení elektrického napětí, které zasáhl vánek zvaný Kyrill a proto cesty posádek již není možné monitorovat a zbývá jen doufat ve šťastný návrat všech do výchozího bodu.

Výsledky

1. MRAZÍK 254 bodů
2. JAN ŽIŽKA S DRUŽINOU 250 bodů
3. KŘEMÍLEK A VOCHOMŮRKA 245,5 bodů
4. AFRICKÁ UNIE 243 bodů
5. TITANIK DASNÝ 240,5 bodu
6. BOB A BOBEK 233 bodů
7. EDEMSOVA RODINA 214 bodů
8. PERŠAN TURBO-FAKÝR 62 212 bodů
9. SKOKY NA LYŽÍCH 208 bodů
10. OBECNÁ ŠKOLA 206 bodů
11. BEZ PÁNA 199 bodů
12. POKOJ SHERLOCKA HOLMESE 197 bodů
13. PRVOVÝSTUP NA KILIKRAMOLÍNŽÁRO 195 bodů
14. VIKTORIA PLZEŇ 194 bodů
15. KATAMARAN LAHVÁČ 193 bodů
16. HLADOVÁ LOCHNESKA 181 bodů
17. JESLE ČTVRTÉ CENOVÉ 177 bodů
18. DÁLNIČNÍ STAVBY ČÍNA 165 bodů
19. LOCK D' NESS 101 bodů
20. PAŘEZOVÁ CHALOUPKA 78 bodů
21. SVOZ ODPADU 73 bodů