Bylo to na jaře 1990, kdy mi Franta Urban a Pavel Vrba řekli: „Franto, musíš v zakázaném a hraničním pásmu pomoci zřídit přírodní rezervaci.“ Jako dobrovolný ochránce přírody jsem byl vyučen z let komunismu, tak jsem po půl roce navrhl tři budoucí rezervace s tím, že možná jedna se ujme. K mému údivu a překvapení, byly v pondělí 27. května 1992 vyhlášeny všechny tři.

A aby toho nebylo málo, tak jsme ještě zřídilli přírodní park, který se se rozkládá podél státní hranice s Rakouskem a je rozdělen do dvou částí, které se liší svými přírodními podmínkami. Západní část sousedí s Chráněnou krajinnou oblastí Šumava a rozkládá se na území města Vyšší Brod a obcí Loučovice a Přední Výtoň. Je ohraničena z jihu státní hranicí s Rakouskem, ze západu silnicí Přední Výtoň – Guglwald, ze severu pravým břehem přehradní nádrže Lipno I., tokem řeky Vltavy a pravým břehem přehradní nádrže Lipno II. a z východu tokem Mezního potoka a Menší Vltavice. Celková rozloha této oblasti je přibližně 42 km². Nadmořská výška se pohybuje mezi 564 a 1038 metry.

Geologický podklad je kyselý a tvoří jej především granit weinberského typu, s občasnými uzavřeninami pararul. Místy se vyskytuje výrazné množství rašelinových sedimentů, které dosahují mocnosti až pět metrů. Průměrné roční teploty se zde pohybují kolem 4 – 6 °C, průměrné roční srážky 800 – 1000 mm, průměrná doba trvání sněhové pokrývky 90 – 130 dní. Vliv na počasí má „alpský föhn“, suché teplé proudění, které výrazně přispívá k urychlení počátků vegetační sezóny a omezení mrazíků. Důkazem působení tohoto jevu je i středověké pěstování vinné révy pro klášter Vyšší Brod na jižních svazích Frantol a Dobřína v nadmořské výšce téměř 850 m. Klimatická inverze se projevuje především v zaříznutých údolích Menší Vltavice a samotné Vltavy, méně pak u jiných potoků. Klasickým příkladem je Vyšší Brod, kde meteorologická stanice má za jasného počasí často jedny z nejnižších ranních teplot v ČR.

Od roku 1999 zde naše občanské sdružení Gabreta NKK, složené převážně ze studentů, absolventů a profesorů Jihočeské univerzity, provádí floristické průzkumy. V rámci těchto průzkumů je vždy zhotovena vegetační mapa chráněných území v měřítku 1:10000, udělán inventarizační seznam vyšších cévnatých rostlin nalezených v chráněném území, zhotoveny fytocenologické snímky a zhodnocen stav a možná nebezpečí pro chráněná území. Průzkum a výzkum celé západní části Přírodního parku Vyšebrodsko provádíme dle metodiky Evropské unie a výsledky byly plně zahrnuty do mezinárodního průzkumu Natura-Smarag. Vyhodnocení a závěry jsou shrnuty v digitální podobě map včetně vyčlenění jednotlivých lokalit.

Přiblížit systematický a podrobný výzkum členů občanského sdružení Gabreta NKK „laické veřejnosti“ je téměř nelidský úkol, a tak i toto hodnocení bude povrchní a ploché. Například jen inventarizační seznam vyšších rostlin z přírodní památky Uhlířský vrch má 94 druhů, které bylo třeba v terénu najít, zakreslit do mapy a určit. Byl ale například proveden i průzkum arachnofauny v přírodní památce Medvědí hora metodou zemních pastí, sklepáváním a individuálního sběru. Kdo náhodou neví, co je to arachnofauna, tak to je nauka o pavoucích. Během průzkumu bylo sebráno 354 pavouků a bezpečně určeno 58 druhů pavouků z 16 čeledí. Také meteorologická sledování vždy po dobu 24 hodin a zejména v zimě na pěti stanovištích „daly zabrat.“ Z dosavadního výzkumu vzniklo několik bakalářských a magisterských prací a v současné době jsou v plném proudu i dvě doktorandské práce.

Přírodní rezervace Rašeliniště Kapličky byla v roce 1995 významně rozšířena na 72 hektarů. Je v nadmořské výšce od 890 do 922 metrů severovýchodně od bývalé obce Kapličky. Rezervaci tvoří vrchoviště s rašelinným borem a podmáčené louky v okolí Lipového potoka. Stromové patro tvoří převážně borovice blatka. Louky v okolí Lipového potoka jsou částečně odvodněny systémem kanálů, neboť v dřívější době se tu rašelina těžila na topení. Ve spodní části rezervace je malý rybníček „U překopané hráze.“ V rezervaci vyčlenila Gabreta NKK devět stanovištních typů. Z význačných druhů je zde vlochyně, klikva, kyhanka, zábělník a suchopýr. Vzácně zde roste i masožravá tučnice obecná a poloparazitický všivec lesní. Přírodní rezervace je veřejnosti přístupna pouze po cestách vedoucích po jejich hranicích.

Přírodní památka Medvědí hora je na rozloze 80 hektarů. Jedná se o rozsáhlý lesní komplex se zbytky přirozených květnatých bučin v nadmořské výšce 725 až 954 metrů na východních a jihovýchodních prudkých svazích stejnojmenné hory. Členové občanského sdružení Gabreta NKK zde vyčlenili dvanáct vegetačních typů. Kromě typických druhů bučin zde byl nalezen například i pcháč různolistý, čarovník alpský, kokořík přeslenitý, kyčelnice, vraní oko, mařinka vonná a pitulník horský. Z dalších rostlin je zde pak hojná především chráněná dřípatka horská. Po západní hranici prochází modrá turistická značka z Lipna na Kapličky, přes rezervaci pak asfaltka z Loučovic do Lipové a východní hranice se dotýká cyklostezka z Loučovic na Krásná Pole.

Možná, že vás bude zajímat, že v roce 1737 bylo zakázáno klášterním lovcům, aby „stříleli tlapaté medvědy, aby se nepoškodila kožešina.“ Od té doby byli zde medvědi chytáni do želez a poslední medvěd byl lapen na Medvědí hoře do želez loučovickým rybářem Johanem Gafgo v roce 1836.

Přírodní památka Uhlířský vrch je na rozloze 16 hektarů v nadmořské výšce 805 až 925 metrů. Nachází se na severním svahu stejnojmenné hory. Chráněny jsou zde zejména kyselé bučiny, druhově chudší, s bikou hajní. Zajímavé jsou též skály s drobnou kapradinou sleziníkem červeným a větší kapradinou osladičem obecným. Charakteristika bučin odpovídá Medvědí hoře, navíc se zde objevuje bíle kvetoucí alpská rostlina řeřišnice třílistá, která roste hojně i v okolních lesích. Po jižní hranici prochází červená turistická značka z Vyklestilky na Krásná Pole, nejcennější části rezervace z ní ale neuvidíte.