Základní informace

Než vyrazíme
Oblík je na první pohled nenápadným vrcholkem mezi Poledníkem a Modravou, ale je to opravdu jen na první pohled. Na pohled další je vrcholkem velmi sympatickým, který má mnoho co nabídnout. A proto pokud trávíte čas u Prášil, Srní či Modravy, určitě se na vrchol v nadmořské výšce 1225 metrů vydejte, hřebenové skály Vám nabídnou (zatím) nádherné výhledy nejen na osadu Srní.

Mechov - 861 m. n. m. - 49° 4'50.64"S 13°27'33.14"V
Bývalá osada Mechov (německy Mosau) se nachází jen pár stovek metrů od Srní, u hlavního tahu ze Srní na Prášily jako jedno ze stanovišť programu "Zaparkuj a jdi dál", na kterém bylo na podzim roku 2009 připraveno stání pro 5 osobních aut. Kapacita parkovacích míst se měla díky začlenění Mechova coby jednoho z nástupních míst na novou cyklostezku mezi Srním a Velkým Borem rozšířit až na 15, ale tuto informaci zatím nemáme ověřenou.

Mechovem procházíme i pokud absolvujeme trasu NS Vchynicko - Tetovský kanál. A právě proti proudu kanálu, který je od Mechova směrem k Hauswaldské kapli či vtokovému objektu Elektrárny Vydra veden úzkým skluzem, se vydáme na prvním úseku dnešního putování.

Kanál kopírujeme pouze několik stovek metrů. Na prvním rozcestí ho překročíme a pokračujeme po zpevněné cestě a žluté značce (kolem kanálu vede zelené turistické značení) k bývalé osadě Zelenohorské chalupy. První desítky metrů od kanálu jsou ve znamení pouze mírného stoupání. Po naší levé ruce minem zemědělský ohradník s budovou a až při vstupu do souvislého lesního porostu začne cesta stoupat citelněji. V jedné chvíli si prohlédneme krásný křížek na kraji lesa, urazíme ještě několik desítek metrů a již stojíme na druhém záchytném bodě dnešní turistiky.

Zelenohorské chalupy - 1007 m. n. m. - 49° 4'24.80"S 13°26'31.59"V
Bez stovky metrů za sebou máme dva kilometry pochodu. Stojíme nedaleko zmizelé osady Zelenohorské chalupy, která dnes tvoří turistický rozcestník. Můžeme se odtud vydat například na Novou Studnici či do Prášil (trasa, která pokračuje po žluté značce), ale nás zajímá místo, kterému se říká rozcestí na Vaňkově cestě. Vydáme se tedy po zelené a stoupáme krajinou. Mineme další křížek u cesty, která se v těchto místech zužuje a po naší pravé ruce je vidět kamenné zpevnění našich předků, které dnes prorůstá stromovým, převážně náletovým patrem.

Zelenohorské chalupy tvořilo až na 50 bodov, které byly rozesety na veliké ploše východního svahu Jezerního hřbetu (tyto informace obsahuje turistické značení na již popsaném rozcestníku). A právě když procházíme starou cestou mezi rozvalinami, něco nás přiměje otočiti se vlevo. Zde se nám totiž nabízí první krásné výhledy směrem k Srní, za ním tušíme údolí Vydry a právě nad čarokrásnou říčkou se tyčí hřbet, na kterém nalezneme místa jako Medvědí či Černé stráně (982 m. n. m.). Po pořádné porci nabíjejících rozhledů nás na tomto úseku ještě čeká další křížek u cesty, vstup a další stoupání v hustším smíšeném porostu. Poté se již ocitáme na dalším bodě výletu.

Vaňkova cesta - 1153 m. n. m. 49° 3'45.93"S 13°25'53.58"V
Vaňkova cesta bývala hlavním spojením mezi Modravou, Srním, Prášily a Bavorskem. Dnes je například další možností přístupu na Poledník (my známe přístup k této rozhledně z Grubergu). Cesta má upravený povrch a je tedy vhodná i pro cyklisty, v zimě při dostatku sněhové pokrývky ji využívají i běžkaři. My se však vydáme vlevo po modré. Čeká nás klidný kilometrový úsek, nejdramatičtější stoupání máme již za sebou.

Za Oblíkem - 1150 m. n. m. 49° 3'18.45"S 13°26'3.88"V
V nohách máme necelých 4500 metrů. U turistického značení Za Oblíkem opustíme Vaňkovu cestu a vydáme se na poslední úsek, na jehož konci nás čeká vytoužený vrchol Oblíku. Tato část dnešního putování může být však úsekem nejnáročnějším. Tedy pokud putujete za bohaté sněhové nadílky, tak jako my (říjen 2009). Pro dosažení cíle je totiž nutné urazit posledních zhruba 1500 metrů, a to může být společně s charakterem lesní pěšiny poseté balvany různých velikostí a sněhem nad kolena velmi vysilující.

Ale ať již podnikáme naší cestu v kterémkoliv ročním období, nebo za jakýchkoliv povětrnostních podmínek, jsme hnáni naší touhou dobýt další z dominant nádherné Šumavy.

Pokračujeme tedy v mírném stoupání, až se dostaneme na jakési křížení balvanitých pěšin (alespoň tak to pod pokrývkou sněhu vypadalo, bez sněhové nadílky nebyla cesta naším týmem absolvována - stav věcí upřesníme po některém příštím putování). Na tomto křížení se vydáme vlevo. To nás již dělí pouhé stovky metrů od vrcholových partií Oblíku. Jak se k nim blížíme, porost kolem nás řídne a místo něj jsou po okolí rozesety balvany různých velikostí, které na některých místech přecházejí v souvislé skalní masivy. A právě jeden takový masiv máme po 5800 metrech pochodu před sebou - poznáme ho dle vztyčeného dřevěného kříže, vrchol Oblíku.

Oblík 1225 m. n. m. 49° 3'13.17"S 13°26'35.31"V
Další krásný kout Šumavy máme dobyt! Hřebenové skály této hory nám nabídnou krásné výhledy od Poledné hory, Spáleného nad osadou Srní, údolí Vydry a dalších a dalších míst. Vidět je dokonce i námi tolik milovaný Luzný! Oblík máme zařazený i v sekci Oblíbené vrcholy.

Návraty
Návrat na výchozí místo je možný po totožné trase nebo si klidně můžeme vybrat nějaké místo zmiňované v předešlém textu. To však záleží na každéme z nás. Děkujeme za pozornost a těšíme se na další z našich příštích putování.