Vyrážíme:
Nenáročná zážitková trasa Okolo Kostelního vrchu nás zavede do míst, kde stávala Hauswaldská kaple. Od ní se vydáme na 2,6 kilometrů dlouhý okruh, který nás zavede na celkem 5 zastavení. Tato zastavení se věnují jedinému: citátům spisovatele Karla Klostermanna.

Přístupů ke stezce je hned několik. Můžeme vyrazit z obce Srní po modré turistické značce, až dojdeme pod Kostelní vrch. Zde se vydáme vlevo podél Vchynicko - Tetovského kanálu a budeme pokračovat až k odbočce k Hauswaldské kapli. Můžeme také vyrazit z Modravy a stihnout za jeden den NS Vhcynicko - Tetovský kanál a právě popisovanou zážitkovou trasu. Přístupová cesta vede i od Prášil směrem na Srní, u Mechova se vydáme proti proudu Vchynicko - Tetovskému kanálu, a budeme pokračovat opět až k odbočce na Hauswaldskou kapli.

Odbočka u Vchynicko - Tetovského kanálu 49° 4'14.72"S *** 13°27'54.53"V
Stojíme na rozcestí u jednoho z 11 mostků na Vchynicko - Tetovském kanále. Zde se nachází první tabule k zážitkové trase Okolo Kostelního vrchu. Tato tabule nás seznámí se stezkou a připomene nám historii místa.

Po načerpání informací se vydáme směrem vzhůru k Hauswaldské kapli. Čeká nás zhruba 400 metrů nenáročného stoupání po trase, která je až ke zmiňované kapli upravena i pro tělesně handicapované spoluobčany. Cesta je zde lemována smíšeným porostem a my putujeme po značce, která nás provede celou stezkou (viz. obrázek).

Hauswaldská kaple 49° 4'5.75"S *** 13°27'42.87"V
Stojíme u tajemné Haswaldské kaple, kterou jsme si podrobněji popsali v tomto článku, takže nyní o tomto krásném místě jen ve zkratce.

K tomuto poutnímu místu se vztahuje několik pověstí. Ta nejznámější je o dvou ženách, které zde byly napadeny medvědem. Začaly se proto modlit k Panně Marii a v tu chvíli jako by do rozzuřeného zvířete blesk uhodil. To se otočilo a uteklo pryč. Krátce po této příhodě se objevil na jednom ze zdejších stromů obrázek Panny Marie, následovala malá dřevěná kaplička, která byla posléze nahrazena větší zděnou, aby se přes několik rekonstrukcí stala celá tato oblast nepřístupnou. Kaple byla na konci 50. let minulého století stržena komunistickou mocí. Poutní místo bylo obnoveno až v roce 2006, když se na tomto počinu podílela Správa NPŠ a inicializovalo ho Občanské sdružení Karel Klostermann - Spisovatel Šumavy.

Dnes zde jsou obnoveny základy hlavní kaple, stejně tak kaple původní. Nejvíce patrné jsou zbytky malého stavení, které stávalo nad hlavní kaplí. Nad tím vším je ve dřevěném korytě svedena zázračná voda z nedalekého pramene. Nechybí tu samozřejmě ani obsáhlá informační tabule.

Po užití si tohto krásného místa se vydáme dále po trase zážitkové trasy. Pokračujeme směrem na jihozápad. Cesta se po několika desítkách metrů stáčí více k jihu. Jen 200 metrů od kaple mineme zmiňovaný zázračný pramen a za dalších zhruba 250 metrů nás čeká první spisovatelské zastavení - úsek od kaple po první zastavení je nejstrmějším stoupáním celé trasy, převýšení je mezi těmito dvěma body přibližně 45 metrů (úsek je dlouhý necelých 500 metrů).

Zastavení č. 1 49° 3'52.64"S *** 13°27'40.04"V
Úzkou lesní pěšinou, která bývá v zimních zasněžených měsících ještě užší, se v mírném stoupání zastavujeme uprvní tabule, která je v dřevěném provedení. Zde si můžeme přečíst úryvek z díla Črty ze Šumavy. Vypráví o soužití Čechů a Němců v tomto nádherném kousku naší planety.

Nabíráme směr k druhé tabuli - na jih a po krátkém stoupání nás čeká na 200 metrů dlouhém úseku cesta po rovině až v téměř nerozeznatelném klesání.

Zastavení č. 2 49° 3'42.07"S *** 13°27'45.21"V
Druhé zastavení přináší opět krátký citát z díla Črty ze Šumavy. Nyní si můžeme přečíst, jak Karel Klostermann popisoval duši zdejšího pralesa.

Trasa je lemována povětšinou smrkovým porostem. Pokud se vydáme na cestu v zimě, jsme svědky nádherných obrazců, kdy sníh zakrývá ve vysokých sněhových duchnách ohlé větve stromů a my ták máme pocit, že kráčíme po úuzké lesní uličce, vystavěné samou přírodou.

Úsek mezi druhou a třetí zastávkou je dlouhý 250 metrů. Cesta nás po několika krocích z původního jižního směru zavede opět k jihozápadu a stále pokračujeme v téměř neznatelném stoupání.

Zastavení č. 3 49° 3'35.25"S *** 13°27'41.53"V
Nebudeme se napínat, i na třetím, stejně tak na obou zbývajících, citují tabule dílo Črty ze Šumavy. Na tom aktuálním si přečteme, jak viděl mistr zdejší slatě a rašeliniště.

V těchto místech jsme dosáhli nejvyšší nadmořské výšky (cca 990 m.n.m.). Zprvu směřujeme dále na jihozápad, aby se cesta poté stočila opět k jihu.

Zastavení č. 4 49° 3'26.31"S *** 13°27'37.26"V
U předposledního zastavení autor popisuje dění v přirozeném lese, které známe z minulé i z té současné Šumavy.

Trasa mezi čtvrtou a pátou tabulí je jen 50 metrů, takže netřeba se o ní nijak obšírněji rozepisovat.

Zastavení č. 5 49° 3'24.77"S *** 13°27'37.70"V
Poslední text Karla Klostermana popisuje přirozenou obnovu lesa a právo na život mladých lesních jedinců.

Máme za sebou nedlouhou, ale poučnou a dobíjející trasu (do této chvíle zhruba 1,8 km) zážitkové stezky Okolo Kostelního vrchu. Nyní nám jen zbývá dostat se zpět ke kanálu. Pokračujeme po směru, azimut směřuje na jih až jihovýchod, aby se po několika stovkách metrů stočil prudce k východu. Terén nyní klesá až se dostáváme zpět ke Vchynicko - Tetovskému kanálu, jen jsme na místě několik set metrů vzdáleném od počátku dnešního putování (proti proudu). Je na každém z nás, kam se v tento okamžik vydá :)