Jak to bylo s názvem hradu?
Podle pověsti patřil tento hrad kdysi dávno rytíři Kunzovi, po němž dostala jméno Kunzwarte. Podle jiné pověsti sídlila na hrádku banda penězokazů i se svým vůdcem. Ten se v okamžiku, kdy sem přitáhlo početné vojsko, pokusil o útěk, hodil mezi vojáky hrst mincí se slovy Kuš varto. To proto, aby mlčeli a útěk se mu povedl. Místu se potom začalo říkat Kušvarta. Pravda je však "úplně jinde".

Jméno hradu vzniklo z přepisu slova Kunigswarte, tedy Královská stráž. Ze starých seznamů manství se dovídám, že byl hrádek současně označován jako Kungenstein. Nejstarší písemná připomínka je z roku 1359 v dokumentu krále Karla IV. v němž potvrzuje, že "Castrum Kungenslen" spolu s Vimperkem je majetkem Peška z Janovic a synů jeho bratra Herberta. O stavbě hradu, který založil v počátku 14. století zřejmě král Jan Lucemburský k ochraně zemských hranic a Zlaté stezky, po níž se dovážela do Čech sůl, není mnoho historických zpráv. Hrad od té doby již zůstal součástí vimperského panství.

Význam hradu a ztráta významu
Význam hradu zřejmě vzrostl na konci 14. stol. v souvislosti s výběrem cla a vznikem nové stezky z Pasova do Vimperka. K opuštění hradu došlo v průběhu 1. poloviny 16. století a roku 1545 je již uváděn jako „zámek pustý Kunžvarda". Stejně pustý je uváděn i v letech 1547, 1552 a 1554. V druhé polovině 16. století se tedy zde již nebydlelo, ale objekt byl patrně dosud „pod střechou“, protože v roce 1578 zde měly vyhořet dvě staré světnice. Od té doby se postupně měnil ve zříceninu.

Jak je to s přístupem k hradu?
František Alexandr Heber to s cestou na zříceninu hradu Kunžvart asi neměl jednoduché a tak nabádá: "Ze všech dosud existujících českých hradních zřícenin je tato nejnepřístupnější, neboť k ní vede jedině úzká stezka od jihovýchodu, pro přespolního člověka téměř k nenalezení. Z této strany zříceniny se vrší obrovské skalní bloky v chaotickém neladu jeden přes druhý, tlející kmeny stromů překrývají hluboké strže a všechno je zarostlé hustým nepropustným houštím".

Mohl bych ještě pokračovat ve strašení, ale tady je výpis z turistického průvodce: Ze Strážného se vydáme po žluté (dnes již modré značce! - poznámka lipno-onine.cz), která se rozděluje na dva směry. Odbočí se vlevo a stoupá se na Kamenný vrch, kde stojí kaple Panny Marie. Od kaple se mírně klesá, až po vstup do lesa. Po vstupu do lesa příkrým stoupáním pokračujeme dále dokud nás značky nezavedou až ke zřícenině hradu Kunžvart. Náročnost: lehká trasa se stoupáním na hrad vhodná i pro děti. Převýšení 210 metrů, čas chůze od Strážného na Kunžvart a zase zpět do Strážného 2,5 až 3 hodiny. Kdo rád používá k orientaci GPS, tak tady jsou souřadnice: N = 48°55.258' a EO = 13°42.566', měřeno u zbytků věže.

Popis stavby
Hlavní jedinou zděnou a nejspíše i jedinou stavbou hradu byla čtyřhranná plochostropá obytná věž, 15 metrů vysoká, s jedním zaobleným nárožím. Do přízemí, osvětlovaného dvěma střílnovými okénky, se vcházelo od severu. Vchod byl opatřen portály v obou lících. První patro mělo rovněž dvě drobná okénka a mělo zjevně provozní funkci. K bydlení bylo až druhé patro, které bylo zřejmě vytápěno a osvětleno nejspíše třemi rozměrnými čtyřhrannými okny. Není vyloučena další dřevěná nebo hrázděná nástavba pro zlepšení výhledu přes údolí Časté a Řasnice k zemskému pomezí. Já vím, že ostění vchodu do hradu je dnes vchod do statku čp. 5 v bavorském Schlösselbachlu.

Již několikrát vzpomínaný František Alexandr Heber popisuje hrad takto: „Úzký vrcholek je na nejvyšším místě holý, takže zřícenina, která na něm trůní, shlíží volně do údolí. Tvoří ji mohutný pravidelný čtverhran zdí, dlouhý po obvodu 22 sáhů a 8 sáhů vysoký. Zdi jsou 7 stop silné a většinou jsou postaveny z drobného lomového kamene, okenní otvory mají tesané ostění...“ Abyste nemuseli pracně hledat, tak připomínám, že sáh má šest stop a měří přibližně 190 centimetrů. Přesně o 4 milimetry méně. Kalkulačka spočetla, že stopa je necelých 32 centimetrů.

Dodnes je jádrem hradu hranolová věž, vystavěná z pečlivě řádkovaného zdiva na žulovém skalním výchozu, který ji ze tří stran svými převislými stěnami spolehlivě chránil. Západním směrem, odkud byla věž více zranitelná, obrací se zaoblenou hranou a od navazující šíje z žulových balvanů ji zde odděluje uměle vylámaný příkop. Kolem věže na skalní plošině je nutno předpokládat dřevěná obranná zařízení s vnější přístupovou brankou a lávkami a dále nízké dřevěné objekty.

Posádka, archeologické nálezy,šťastný revírník a jeden citát na závěr
Ve věži bydlel purkrabí s menší ozbrojenou družinou. Hluboké kapsy ve špaletách svědčí o tom, že bývalé těžké dveře vnějšího portálu se zajišťovaly dvěma závorami nad sebou. V interiéru nejsou stopy omítek. Přízemí původně překrýval dřevěný strop, nesený šesti trámy. Mezi stropními trámy nutno předpokládat strmé dřevěné schodiště.

Strážní hrádek Kunžvart patří k typům s dominující obytnou věží, která je tu hlavní obytnou i obrannou stavbou a vznikl na počátku 14. století, pravděpodobně z podnětu Jana Lucemburského v souvislostí s jeho péčí o nové zajištění západních hranic státu.

V okolí zříceniny bylo vyhrabáno mnoho střepů z tavených tyglíků, později se tam našly i železné šípy, krátké široké nože a 15 sáhů dlouhý řetěz, na jehož konci byl velký hák, na jaký se u studny připevňují vědra na vodu.

Kolem roku 1750 objevil tehdejší strážský revírník Sakaster ve skrytém výklenku zdiva vpravo od vchodu do věže železnou schránku se zlatými mincemi značné hodnoty, vzápětí se nechal penzionovat, koupil si dům v Prachaticích a zanechal svým potomkům, kteří tam dodnes žijí, pěkné jmění.

Psát o českém hradu a necitovat Sedláčka, to prostě nejde. Já jsem jeho popis našel v jedenáctém díle, odkud vybírám jedinou větu: "Z věže hradu toho daleko se mohlo dávati znamení buďto ohněm nebo kouřem".