Základní informace

 

Vyrážíme
K Plešnému jezeru vede mnoho cest. V dnešním putování vyrazíme z Jeleních Vrchů okolo kanálu až k Jezernímu smyku, kolem kterého vyjdeme k Rosenaurovu lesu a přes Jezerní stezku si dojdeme odpočinout na hráz známého ledovcového jezera. Výhodou tohoto kolečka jest to, že ani uprostřed hlavní letní sezóny není takto zvolená trasa až takovou turistickou dálnicí. I proto je tento článk věnován pouze registrovaným čtenářům našich stránek.

EXPO kanál - 878 m.n.m. - N 48°48'54" E 13°52'52"
Vše odstartujeme ve stodole pana Hrbka - generála v záloze, který ve svém stavení instaloval EXPO kanál, což je nádherné místo s plastickým modelem celého kanálu a jeho okolí.

Po načerpání informací se vydáme vlevo po proudu vody v kanále. Po celou dobu, kterou strávíme u starého kanálu, půjdeme v neznatelném klesání. Po chvíli mineme po pravé ruce hájovnu, pod kterou se zahajuje ukázka plavení dříví při Návratech tradic. Poté se cesta ztrácí ve smíšeném porostu. Po několika stech metrech se vlevo pod zpevněnou cestou na které se nacházíme objeví místo, kde se od roku 2008 zakládá milíř. Po chvíli se nám opět po levé ruce otevřene pohled na malebné Jelenovršské údolí, které se svažuje několik kilometrů až ku Nové Peci. Dojdeme až k potoku Hučina, kde pro změnu ukázky plavení dříví končí. Poté se cesta opět ztrácí v hustším porostu a po několika zatáčkách jsem na dalším pozoruhodném místě...

Rosenauerova kaplička - 860 m.n.m. - N 48°28'2" E 13°52'36"
Právě za sebou máme necelé 2,5 km dnešního putování. Rosenauerova kaplička leží u křížení kanálu s Jezerním potokem. Jsou zde lavičky na odpočinutí a informační tabule.

Poté, co si toto fascinující místo prohlédneme a načerpáme síly pro další pochod, vydáme se ve stejném směru k dalšímu záchytnému bodu, který je od kapličky vzdálen jen zhruba 300 metrů.

Jezerni smyk - 860 m.n.m. - N 48°28'2" E 13°52'49"
Jezerní smyk je dobudovaný přívod vody z Jezerního potoka do Schwarzenberského plavebního kanálu a v místech kde se právě nacházíme se na kanál napojuje.

V tento okamžik začíná stoupání k hlavnímu cíli naší dnešní výpravy. Vydáme se vzůru po zpevněné cestě. Ujdeme zhruba 1.200 metrů, kdy po levé ruce máme smyk a zhruba po polovině této vzdálenosti po pravé ruce Jezerní potok. Po chvíli jsme na velké křižovatce lesních cest...

U Rosenaurova lesa - 905 m.n.m. - N 48°47'41" E 13°52'17"
Tato křižovatka je velkým rozcestníkem pro cykloturisty a lyžaře běžce, pro které je tato oblast také turisticky značena. Na křižovatce se vydáme vlevo směrem k Plešnému jezeru. Na následujícím úseku nás také potká jedno ze dvou naročnějších stoupání.

Zprvu se terén zvedá jen zvolna, ale zhruba po kilometru je před námi táhlý kopec, který je několik set metrů dlouhý. Po jeho zdolaní začneme po chvíli naopak mírně klesat. Celá tato trasa vede po zpevněné lesní cestě. Po obou stranách můžeme vidět úkaz pro Šumavu, v těchto dnech tak typický - vpravo bezzásahová zóna se šedivým lesem po náletu kůrovce, vlevo čilá těžba napadených stromů, která vede místy až k vytvoření holin (srpen 2009).

Pod jezerní stezkou - 956 m.n.m. - N 48°46'45" E 13°53'4"
Přicházíme na další křížení turisických cest. Zpevněná cesta pokračuje v klesání, ale my se s ní zde rozloučíme. Čeká nás totiž poslední část výstupu k jezeru. Na křižovatce je turistický přístřešek pro odpočinek.

Po načerpání sil se vydáváme zdaleka nejnáročnějším terénem dnešního dne. Jezerní stezka je lesní cesta posetá balvany různých velikostí. Zvedá se na několika stech metrech až nás zavede na další křížení cest. To se jmenuje Pod Kamennným mořem, kde se vydáme vpravo a dojdeme tak na avízované kamenné moře.

Kamenné moře je nádherný úsek, který je poset balvany různých velikostí, které jsou navíc prorostlé nízkou dřevinou. Tento přírodní úkaz vznikl při sesuvu ledovce z Plechého. Trasa kamenným mořem je dlouhá zhruba 500 metrů, poté projdeme dřevěným plotem a za ním už je náš hlavní cíl.

Plešné jezero - 1090 m.n.m. - N 48°46'39" E 13°52'5"
Plešné jezero je jedním z pěti ledovcových jezer, ktere se nachází na české straně Śumavy. Leží pod jezerní stěnou Plechého (1378 m.n.m. - nejvyšší vrchol Šumavy na české straně hranic). Na hrázi stála dříve turistická chata, poté budova pohraniční stráže. Obě tyto budovy jsou již minulostí, dnes zde najdeme pouze lavičky na odpočinek a stanici Správy NP včetně meteorologické stanice. Nad jezerem je obelisk Adalberta Stiftera, ke kterému se dostanete po naučné stezce Duch pralesa (vstup jen na vlastní nebezpečí - trasa vede v bezzásahové zóně a je zde zvýšené nebezpečí pádu seschlých stromů). Zde jako i v celé I. zóně na Trojmezné můžete vidět předmět tolika sporů mezi politiky, veřejností a Správou NP - kůrovcová kalamita dosáhla zřejmě jednoho ze svých vrcholů a téměř všechen porost je zde mrtvý.

Po odpočinku na hrázi jezera, která byla mimochodem uměle navýšena pro potřeby plavení na Schwarzenberském plavebním kanále, se vydáváme zpět k Jelením Vrchům. Pro návrat však volíme cestu, která nás zavede k novému kanálu. Pokračujeme po zelené směrem ke Stříšce. Zpevněná cesta vede zprvu v mírném klesání, které se posléze mění v klesání vcelku strmé.

U Stříšky - 950 m.n.m. - N 48°48'2" E 13°51'41"
Dojdeme až ke křížení tras nazvané U Stříšky. Název je to výstižný, jelikož se zde nachází také zastřešené turistické odpočívadlo. Jsme vzdáleni 3 kilometry od Plešného jezera a do cíle, jímž je parkoviště u Jeleních Vrchů, nám zbývá zhruba stejný úsek.

Zpevněnou cestu dnes již neopustíme (vyjma těch z nás, kteří zvolí alternativní trasu u tunelu - viz níže), pokračujeme po zelené, mineme pamětní kámen návštěvy Rudolfa, dojdeme až na další křížení, které se nazývá Hučina, kde jsou opět lavičky pro odpočinek, tentokráte však bez zastřešení. Na tomto místě opustíme zelenou značku a pokračujeme dál po modré, klesání se změní ve velmi mírné a k hornímu portálu jdeme již prakticky po rovině.

Horní portál - 900 m.n.m. - N 48°49'7" E 13°52'24"
Než dojdeme do cíle, mineme ještě dva zajímavé cíle. Jednak se znovu napojíme na plavební kanál (v této části je nezrekonstruovaný). Tato část se nazývá nový kanál a je to hlavně proto, že tuto část nevybudoval již Josef Rosenauer, ale Ernst Mayer až po mistrově skonu. Rosenauer sice také plánoval vést kanál až pod Třístoličník, ale jeho plány počítaly s nalezením přirozené cesty pro vedení kanálu. To by však znamenalo, že by se kanál prodloužil o mnoho kilometrů. Ernst Mayer přišel na geniální řešení - prorazil nad Jeleními Vrchy tunel, jež zkrátil cestu plavení o značný kus.

A právě Horní portál tunelu je dalším naším zastavením, zrekonstruované ústí do kanálu nabízí další zážitek na naší dnešní cestě. Opět jsou zde lavičky na odpočinutí. Poté se můžeme vydat buďto lesem, nad tunelem, abysme viděli dvě větrací šachty, nebo po zpevněné cestě po modré značce.

Dolní portál - 900 m.n.m. - N 48°49'7" E 13°52'24"
Ať již si vybereme jakoukoliv cestu, zbývá nám do cíle jen několik málo stovek metrů. Poté se ocitáme již na parkovišti na Jeleních Vrších. Zde je vyústění plavebního tunelu v podobě Dolního portálu. Celý tunel je zimovištěm netopýrů, takže bývá uzavřen, v letních měsících si může návštěvník prohlédnout z obou stran stavby alespoň prvních pár metrů po ocelovou mříž.

Na parkovišti jsou instalovány opět lavičky a také informační tabule Správy NP, na kterých se seznámíme třeba s Medvědí stezkou, ale to je již na další povídání, dnešní výlet totiž končí a všichni se již těšíme na ten další...