Přírodní krásy

Muckovské vápencové lomy

Monti | 17. 12. 2007 | Přečteno 4383x |

Úvodem:
Jak již je z názvu patrno, nachází se tato přírodní památka nedaleko osady Muckov a jen necelé tři kilometry od obce Černá v Pošumaví. Předmět ochrany tohoto zalesněného vršku je především ve snaze zachránit unikátní lomy vápence (dle dřívějších norem to byl chráněný přírodní výtvor). Dnes jsou lomy obehnány plotem, protože vstup do nich je již nebezpečný.

Základní údaje:
  • Katastrální území - Černá v Pošumaví
  • Nadmořská výška - 801 - 823 mnm
  • Výměra - 85,76 ha
  • Vyhlášeno - 1990
Lomy v číslech:
Historické prameny uvádějí, že se u Muckova vápenec lámal od nepaměti. Avšak jakýsi největší těžařský boom zažil kraj nedaleko Černé až na počátku dvacátého století. V té době se stěhuje těžba z povrchu do podzemí a díky tomu vznikají na území dnešního chráněného území celkem tři lomy.

Nejmenší z nich je téměř 20 metrů dlouhý, 7 m široký a 10 metrů hluboký. V jeho útrobách jsou vyhloubeny dvě podzemní kapsy (každá zhruba 7 metrů dlouhá). Při hloubení jedné z nich se utrhl strop a po sesuvu horniny byl odhalen menší krasový prostor. Tento lom se rozprostírá na západní straně přírodní památky.

Další lom, prostřední co se polohy týče, je díky své rozloze lomem největším. Na délku 50 a na šířku 20 metrů veliký prostor je ukryt celý pod zemí. Výška stropu zde dosahuje v některých místech až 4 metry. Strop zde drží díky velkému množství pilířů. Tyto pilíře jsou vlastně ponechané vrstvy vápence při těžbě. Jeden z těchto pilířů je předsunut před lom a je považován za jakousi vstupní bránu do lomu. Tato brána je více jak deset metrů široká a její výška dosahuje téměř sedmi metrů.

Poslední, východně položený lom je nejhlubší. Vápenec se těžil až do hloubky 22 metrů. Šířka lomu je 8 metrů a délka metrů 20. Podzemní prostor tohoto lomu je již částečně zavalen. Ve volných prostorách je pak výška ke stropu až 4 metry.

Geologie:
Územím prochází takzvaný krumlovský pruh v němž jsou patrné pestré skupiny moldanubika, které v těchto místech vystupují na povrch zemský v podobě vápence.

Květena:
Ve stromovém patře je nejhojněji zastoupen smrk ztepilý, kterého následují borovice lesní, modřín opadavý, bříza a jedle bělokoré či javor klen. V místech, kde se nachází i lomy (jižní část přírodní památky) je velmi patrné i keřové patro, kterému dominuje líska obecná.

Bylinné patro je pak zastoupeno kokoříkem přeslenatým, věsenkou nachovou, zvonekem řepkovitý, samorostlíkem klasnatým, kokoříkem přeslenatý a kostivalem hlíznatým. Na lesních okrajích můžeme pozorovat jetel prostřední a horský, chrpu čekánku, dobromysl obecnou, ostřici horskou, vítod chocholatý, krvavec menší či orlíček obecný. V odstíněných lokalitách, na kterých se drolí vápenec roste pak ostružiník skalní.

Zvířena:
V létě i v zimě se zde shromažďují netopýři (netopýr vodní, pestrý, brandtův, ušatý, pestrý a severní). Z brouků jmenujme Micrambe abietis a Mniusa incrassata.

Závěrem:
Muckovský vápenec býval ve své době velmi žádaným zbožím. Jeho využití bylo od přidávání do směsy gumy na výrobu pneumatik až po zásyp pro vojáky na evropských bojištích.

Informace jsem čerpal ze stránek Černá v Pošumaví a ckrumlov.cz.

Muckovské vápencové lomy

Muckovské vápencové lomy

Muckovské vápencové lomy

Muckovské vápencové lomy

Muckovské vápencové lomy

Muckovské vápencové lomy

Muckovské vápencové lomy

Muckovské vápencové lomy

Muckovské vápencové lomy






Zastávka č.2  Velké bahno
Zastávka č.4  Muckovské váp. lomy

Zastávka č.1  Kostel neposk. početí Panny Marie
Zastávka č.3  Kaple STINI a misijní kříž



Top Články Informační e-mail Vytisknout článek


K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!