Na vlas stejný a přece tak jiný...
Monti | 14. 04. 2007 | Přečteno 2101x |
1) Sluneční paprsky se zarývají do vaší kůže. Zhluboka se nadechnete a vychutnáváte si všudypřítomné probouzení života. Rozhlédnete se kolem sebe a vidíte, jak si spokojená rodinka užívá ty šťastné okamžiky na místní pláži. Pohled stočíte jen trochu doprava a vidíte dvě krásky pohupujíc se bezstarostně na vlnkách ve zdejším přístavu. Rozběhnete se a nasáváte svěží vítr, který přichází od třpytící se hladiny. Kolem Vás projede s noblesou a šťastným výrazem dáma na kolečkových bruslích a opodál je hlouček zdejšího mládí...(více uvnitř článku)
2) Probouzíte se vyčerpáni dlouhým bílým terorem. Ve skrytu duše doufáte, že už konečně nadešel dlouho očekávaný okamžik. Protáhnete své zkroušené tělo a po krátké hygieně se pomalu soukáte k oknu zjistit stav věcí. Jak se k němu blížíte, vaše uši zkouší rozeznat jeho charakteristické zvuky... marně! Při pohledu z okna se zdrceně smiřujete s faktem, že bílé peklo zdaleka nekončí...
Co mají tyto dvě statě společného? Na první pohled se zdá, že vůbec nic. Omyl, obě situace se odehrávají téměř ve stejný den. S tím rozdílem že první se udála 13.04. 2007 a ta druhá 11.04.2006 (důkaz). Bílá hrůza loňského roku je navždy zapomenuta, nyní si vychutnejte příchodu jara plnými doušky...
Co mají tyto dvě statě společného? Na první pohled se zdá, že vůbec nic. Omyl, obě situace se odehrávají téměř ve stejný den. S tím rozdílem že první se udála 13.04. 2007 a ta druhá 11.04.2006 (důkaz). Bílá hrůza loňského roku je navždy zapomenuta, nyní si vychutnejte příchodu jara plnými doušky...
K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!