Vývoj kolem záměru zřídit hraniční přechod v lokalitě Modrý sloup se opět mění. Zájem o tento přechod mají zejména obce Modrava na české a Neuschönau na německé straně hranice. V lokalitě, nesoucí název Modrý sloup, přichází z Bavorska zpevněná cesta. Ta sloužila jako ocbchodní stezka, která byla v druhé polovině 19. století zpevněna a zřejmě na začátku 2. světové války upravena na silnici. Po únoru 48 sloužila cesta pro vývoz těženého dřeva. Na počátku 90. let minulého století přichází výše zmiňované obce s žádostí o znovunastolení řádu na Modrém sloupu, který je znám z první republiky.Překážkou pro takovýto krok je ochrana tamnější přírody, v čele se snahou zachránit populaci tetřeva hlušce, která se dramaticky tenčí. Tetřev hlušec má právě v této lokalitě svá hnízdiště a jelikož jeho počet spadl z 1022 kusů (sečteno v roce 1970) na dnešních zhruba 260 kusů, rozhodl se NPŠ nechat si vyhotovit studii, kterou si vzal na starosti Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc. z České zemědělské univerzity. Tady je její plné znění v tiskové zprávě ministerstva životního prostředí ze dne 26.6.2006:

Otevření přechodu Modrý sloup není v současné době možné
Otevření šumavského hraničního přechodu Modrý sloup není v současné době bohužel možné, protože by mělo zásadní negativní dopad na celoevropsky unikátní populaci tetřeva hlušce. Vyplývá to z odborného posudku, který zpracoval Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc. z České zemědělské univerzity [1]. Povinnost vypracovat odborné zhodnocení dopadů záměru na přírodu vyplývá z evropské i české legislativy. Výsledky posouzení jsou závazné.
Tetřev hlušec patří mezi kriticky ohrožené druhy ptáků. V celé České republice už zbývá posledních 200 jedinců, většina právě na Šumavě. Správa parku s podporou Ministerstva životního prostředí zvažovala několik možných variant turistických tras k přechodu [2]. Posuzovateli zadala ověření každé z nich. Odborný posudek však konstatoval, že všechny zvažované varianty by pro populaci tetřeva znamenaly velké ohrožení, bez ohledu na to, zda by byl provoz přechodu časově omezen. Posudek zároveň doporučuje, aby se populace tetřeva v celé oblasti nadále podrobně monitorovala. Tetřevi jsou velmi citliví na rušení. V zimě tak mohou kvůli turistickému ruchu zeslábnout natolik, že uhynou – v tomto období mají jen omezené množství potravy, takže je každá aktivita velmi vyčerpá. V létě zase mohou turisté ohrozit hnízdění a vyvádění mláďat. Otevření přechodu by proto narušilo stabilitu celé populace.

„Ministerstvo i správa parku se pokoušely najít řešení, které by umožnilo hraniční přechod využívat a zároveň nepoškodilo zdejší vzácnou přírodu. Ale odborný posudek jednoznačně konstatoval, že rizika pro nejdůležitější českou populaci jednoho z nejvzácnějších našich druhů zvířat jsou příliš vysoká. A to je v tak unikátním území, jakým národní park je, rozhodující. Odborný posudek ale zároveň doporučuje, aby se populace tetřeva v celé oblasti nadále podrobně monitorovala. Pokud sledování prokáže, že počet tetřevů roste a populace se stabilizuje, bude možné záměr na otevření přechodu znovu posoudit,“ konstatuje náměstek ministra životního prostředí František Pojer.

1. Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc.: Hodnocení vlivu záměru „Turistické stezky a hraničního přechodu Modrý sloup“ na EVL Šumava (kód CZ 0314024) a PO Šumava (kód CZ 0311041). Posouzení podle § 45h a § 45i zákona č. 114/1992 Sb.
2. Varianty s vedením turistických tras:

Varianta I: Využití současné účelové komunikace Luzenským údolím, dále lesním porostem k „Modrému sloupu“ (od 1.7. do 15.11.2006).
Vliv: Velmi významný negativní vliv (-5, tj. devastující až likvidační vliv na stanoviště nebo populaci druhu; velmi významně rušivý zásah do přirozeného vývoje) na populaci tetřeva – protíná území s celoročně velmi atraktivními biotopy pro tetřeva. Zde hnízdí i nachází zdroje potravy.

Varianta II: Stezka ve účelovou lesní komunikací do Pytláckého rohu, dále po východních svazích Špičníku až k hraničnímu kameni 28/8 a odtud po hraničním chodníku až k Modrému sloupu (od 1.7. do 15.11.2006).
Vliv: Velmi významný negativní vliv (-5) na populaci tetřeva – prochází územím, které jsou v kontaktu s velmi atraktivními biotopy pro tetřeva. Z mapové přílohy zprávy o Výskytu tetřeva hlušce v přiléhajícím území Národního parku Bavorský les v letech 1996-2000 a 2001-2005 jednoznačně vyplývá, že stezka protíná území dodnes tetřevem obývaným.

Varianta III: Průsekem po úpatí Malé a Velké Mokrůvky až k hraničnímu kameni 30/8, popř. přes točnu na účelové komunikaci stávající cestou k Modrému sloupu (od 1.7. do 15.11.2006).
Vliv: Velmi významný negativní vliv (-5) na populaci tetřeva – protíná území s velmi atraktivními biotopy pro tetřeva. Kromě přímého rušení turistickým provozem by jednoznačně by došlo k jejich nežádoucí fragmentaci zmíněných biotopů.

Varianta IV: Průsekem z Vyderské cesty po spádnici na vrchol Malé Mokrůvky, dále po hraničním chodníku po hřebeni Malé a Velké Mokrůvky na rozcestí pod Luzným (od 1.7. do 15.11.2006).
Vliv: Velmi významný negativní vliv (-5) na populaci tetřeva – protíná území s velmi atraktivními biotopy pro tetřeva. Kromě přímého rušení turistickým provozem by jednoznačně by došlo k jejich nežádoucí fragmentaci zmíněných biotopů.

Varianty bez vedení turistických tras:

Varianta Va: Zachování současného stavu, tj. ponechat účelovou komunikaci Luzenským údolím se zákazem vstupu.
Vliv: Středně významný negativní vliv (-3, tj. prokazatelný, významně rušivý vliv na stanoviště nebo populaci druhu; významně rušivý zásah do přirozeného vývoje) na populaci tetřeva – rušení provozem po komunikaci a živelným vstupem nedisciplinovaných turistů do území s celoročně velmi atraktivními biotopy pro tetřeva.

Varianta Vb: Likvidace účelové komunikace Luzenským údolím a plné obnovení přírodních procesů.
Vliv: Významný kladný vliv (+4, tj. zjevný, velmi významně kladný vliv na stanoviště nebo populaci druhu; velmi významně kladný zásah do přirozeného vývoje) na populaci tetřeva – napravení prokazatelně negativního vlivu stávající účelové komunikace rušením provozem po komunikaci a živelným vstupem nedisciplinovaných turistů do území s celoročně velmi atraktivními biotopy pro tetřeva.