Naučná stezka Svatý Tomáš
Monti | 14. 05. 2006 | Přečteno 8836x |
Zastávka č.1
K naučné stezce Svatý Tomáš se nejednodušeji dostaneme od Frýdavy, kde se vydáme levou cestou. Urazíme 4 kilometry a ocitneme se na rozcestí. Rovně se pokračuje směr Pasečná a Svatý Tomáš, vpravo, do zákazu vjezdu, je situována námi popisovaná stezka. Místo křižovatky se nazývá Uhliště a je ve výšce 960 m.n.m. Stezka prochází třemi revíry - Vítkův Kámen, Svatý Tomáš a Jasánky - a pojednává především o lesních komplexech, které se v určitých místech této lokality podobají původním lesním porostům Šumavy.
To vše se můžeme dočíst na první informační ceduli. Od ní se vydáváme po Zimní cestě. Úsek mezi prvním a druhým stanovištěm je na rozkoukavání. Po obou stranách stezky můžeme vidět smíšený porost. Na levé straně se po několika desítkách metrů začne terén zvedat, což nám připomíná, že se nacházíme u hřbetu Velkého Plešného. Po několika zatáčkách je již možno spatřit stanoviště č.2.
Zastávka č.2
Zastávka číslo dvě nás informuje o přírodní památce Svatý Tomáš. Dozvíme se, že tato památka má výměru 53,05 ha, rok založení a název hornatiny, ve které se památka vyskytuje. Dále pak o výskytu porostů na území PP, a v neposlední řadě taktéž o fauně, kterou můžeme na území svatotomášské památky potkat. My jsme si tuto památku popisovali zde.
Vyrážíme ke stanovišti číslo 3. Cesta vede stále po vyasfaltované části Zimní cesty (proč se jí říká zimní se dozvíte již na první informační tabuli). Vlevo se stále vzpíná kus Svatotomášské hornatiny, vpravo naopak začíná terén mírně klesat. Po zhruba stovce metrů se dostáváme ještě k jedné ceduli, která informuje vcelku podrobně o přírodní památce. Je to v místech, kde se kříží cesta Zimní s cestou Jezuitskou. Stezka pokračuje rovně a to po lesní části Zimní cesty. Cestou je možno pozorovat nejeden potůček, který si razí cestu stále strmějším terénem. To nám připomene, že po levé straně se ve výšce 1053 m.n.m. tyčí Vítkův Hrádek, blíže popsaný zde.
Zastávka č.3
Na třetí informační tabuli se dozvídáme, že se nacházíme v genové základně Vítkův Kámen. Co je genová základna se tam dočteme samozřejmě taktéž :o). Dále je dopodrobna popsán smrk ztepilý, který právě zmíněnou genovou základnu spolu s ostatními tvoří. Popis je doplněn i o nákresy smrku a to včetně detailů květu a následného plodu - tedy šišky.
Cesta se začíná vlnit a taktéž mírně stoupat. Po levé straně je stále zřetelný svah vrcholu s hrádkem (hrádek není vidět), pravá strana se nám začíná více zelenat díky výskytu listnatých dřevin. Podobný obraz je k vidění i po několika stovkách metrů, až do stanoviště č. 4.
Zastávka č.4
I čtvrtá informační cedule informuje o dřevině, vyskytující se ve zdejším revíru. Tentokráte jde o jedli bělokorou. Dozvíme se s jakými dřevinami se přirozeně vyskytuje ve smíšených lesech a taktéž to, že je vždy pouze příměsí ve společenstvech smrku a buku a že nikdy nevytváří souvislý porost. Avšak je taktéž dodáno, že je velmi důležitá proti bořivým větrům. Nechybí ani přiložené obrázky, na kterých můžete vidět jedli coby vzrostlý strom, typickou větvičku a šišku.
Vydáváme se vstříc ke stanovišti číslo 5. Cesta stále pokračuje mírným stoupáním a stále se stáčí mírně vlevo. To dává tušit, že se pomalu otáčíme směrem k osadě Svatý Tomáš. Sklon svahu po pravé straně se zmenšuje. Obě dvě strany, lemující naučnou stezku, se vyznačují smíšeným lesem. Samozřejmě je možno spatřit obě dvě dřeviny, popsané na předchozích informačních cedulích.
Zastávka č.5
Buku lesnímu je vyhrazena další informační tabule na zastávce číslo 5. Dozvíme se, že buk patří ve zdejších revírech k dominantní listnaté dřevině. Dále se pak dočteme co je to hercynská směs, jakou funkci buk lesní plní a proč patří mezi MZD :o). Samozřejmostí jsou přiložené obrázky větve, květu a buku, coby celku.
Vyrážíme od informační cedule a hned po pár desítkách metrů se můžeme podívat po své pravé ruce. Na svahu, který je v těchto místech příkrejší, si povšimneme právě popsané dřeviny. A to v hojném výskytu. Po naší levé ruce se naopak svah zmírňuje a pozorovat na něm můžeme smíšený les, ve kterém vidíme všechny tři popsané dřeviny. Cesta v těchto místech stále stoupá a stále více se začíná stáčet doleva. Za několik stovek metrů se stáči v levo již zcela prudce.
Zastávka č.6
Zastávka číslo 6 se věnuje těžbě dřeva. Popisuje jak po výchovných těžbách přichází na řadu těžba, která má za úkol vytvořit podmínky pro nastartování přirozené obnovy žádoucích dřevin. Dále jest popsáno, na jakých místech se těží v zimě a za mrazu a proč je tomu tak. Další odstavec se věnuje šetrnosti při těžbě a popsán je i těžební stroj Harvestor, který známe již z první naučné stezky Lipno - Frymburk.
Na šesté zastávce končí prašná lesní cesta a opět pokračujeme po asfaltové. Těžbu dřeva popsanou na právě prošlé zastávce je možno vnímat díky poraženým a naskládaným stromům podél cesty. Lesy po obou stranách naučné stezky jsou nadále smíšené a tedy typické pro zdejší revíry. Po chvíli se dostáváme na místo kde se sbíhají celkem čtyři cesty. Vydáváme se tou levou směrem ke Svatému Tomáši. Po levé ruce si můžeme všimnout komplexu budov, které patří vojsku a za dob železné opony zde operovalo protivzdušné vojsko. Pokud bychom se vydali nejvrchnější cestou doprava, dostali bychom se k místu, kde byly instalovány radary k vertikálnímu i horizontálnímu pozorování "západní imperialistické oblohy". Po radarech zbyla již jen jedna rampa a pár zchátralých budov. My jsme však na trase naučné stezky a pokračujeme směrem ke svatotomášské osadě. Po chvíli míjíme ceduli osady a první stavení. Po dalších pár desítkách metrů již můžeme vidět věž kostelíku a před námi další zastávku.
Zastávka č.7
Další, tedy sedmá zastávka pojednává o osadě Svatý Tomáš. Dozvídáme se smutnou realitu, že jediné tři osady, které přežily komunistické běsnění v pohraničí jsou Přední Výtoň, Pasečná a Svatý Tomáš. Podívíme se nad skutečností, že zde v letech těsně před válkou žilo téměř 200 lidí v děvetatřiceti domech. Dále jest psáno, jak se vyvíjelo osidlování, respektive vysídlování po roce 46 minulého století. Nechybí ani několik dobových obrázků a mapka, na které jsou zachyceny i všechny dnes zaniklé vesnice. Zajímavé je na starých fotografiích i to, že kraj byl poměrně málo zalesněn.
Cesta mezi sedmou a osmou zastávkou je dlouhá jen zhruba 300 metrů. Vede skrze vesnici okolo bývalého loveckého zámečku. Naproti nově zrekonstruované budově si naopak můžeme všimnout hybridu, který zde vystavěla armáda pro své členy. A to prosím navíc hybridu chátrajícího. Obec Přední Výtoň, pod kterou osada spadá, chce tyto chátrající objekty rekonstruovat, jak již jsme psali v této novince. cesta pokračuje kolem zámečku a vyvádí nás z osady. Na jejím konci je zastávka číslo 8.
Zastávka č.8
Předposlední, tedy osmá zastávka se věnuje loveckému zámečku a parkovému lesu pod ním. Přečteme si o historii zaméčku včetně té smutné, kdy v roce 1990 vyhořel. Dnes je stavba v soukromých rukou a je zrekonstruována pro komerční účely. Na informační tabuli najdeme taktéž zmínku o pramenu, který vyvěrá pod zámečkem a kterému je připisována zázračná moc.
Opouštíme osadu Svatý Tomáš a vydáváme se zpět směrem k Uhlišti. Na křižovatce sejdeme z cesty Jezuitské na cestu Tomášskou. Po té však ujdeme jen několik málo desítek metrů. Poté se naučná stezka stáčí doprava na lesní cestu. Po chvíli vcházíme na území přírodní památky Svatý Tomáš, kterou jsme na začátku stezky míjely. Povšimneme si krás přirozeného lesa, mineme malý krmelec a o pár zatáček dále již vidíme poslední, devátou zastávku svatotomášské naučné stezky.
Zastávka č.9
Poslední devátá zastávka se snaží vysvětlit lidem proces obnovy a výchovy lesa. Dovídáme se, že podrostní způsob obhospodařování lesa je z biologického i ekonomického hlediska nejlepší způsob obnovy a Lesy České Republiky se ho (nejen) v místních revírech snaží aplikovat co nejvíce.
Cesta začne znatelně klesat. Projdeme kolem skalního masívu, poté cesta zahýbá vpravo. Šířka stezky se v těchto místech zužuje na úzký pruh a terén je malinko náročnější. Tento stav však trvá jen na krátkém úseku. Poté se klesání mírní, procházíme poslední lesní úsek stezky. Poté jsme zpátky na asfaltové Zimní cestě, jen pár metrů od první informační tabule. Můžeme si v klidu odpočinout na odpočívadle a vstřebat pocity, které jsme nabrali při putování po naučné stezce Svatý Tomáš.
K naučné stezce Svatý Tomáš se nejednodušeji dostaneme od Frýdavy, kde se vydáme levou cestou. Urazíme 4 kilometry a ocitneme se na rozcestí. Rovně se pokračuje směr Pasečná a Svatý Tomáš, vpravo, do zákazu vjezdu, je situována námi popisovaná stezka. Místo křižovatky se nazývá Uhliště a je ve výšce 960 m.n.m. Stezka prochází třemi revíry - Vítkův Kámen, Svatý Tomáš a Jasánky - a pojednává především o lesních komplexech, které se v určitých místech této lokality podobají původním lesním porostům Šumavy.
To vše se můžeme dočíst na první informační ceduli. Od ní se vydáváme po Zimní cestě. Úsek mezi prvním a druhým stanovištěm je na rozkoukavání. Po obou stranách stezky můžeme vidět smíšený porost. Na levé straně se po několika desítkách metrů začne terén zvedat, což nám připomíná, že se nacházíme u hřbetu Velkého Plešného. Po několika zatáčkách je již možno spatřit stanoviště č.2.
Zastávka č.2
Zastávka číslo dvě nás informuje o přírodní památce Svatý Tomáš. Dozvíme se, že tato památka má výměru 53,05 ha, rok založení a název hornatiny, ve které se památka vyskytuje. Dále pak o výskytu porostů na území PP, a v neposlední řadě taktéž o fauně, kterou můžeme na území svatotomášské památky potkat. My jsme si tuto památku popisovali zde.
Vyrážíme ke stanovišti číslo 3. Cesta vede stále po vyasfaltované části Zimní cesty (proč se jí říká zimní se dozvíte již na první informační tabuli). Vlevo se stále vzpíná kus Svatotomášské hornatiny, vpravo naopak začíná terén mírně klesat. Po zhruba stovce metrů se dostáváme ještě k jedné ceduli, která informuje vcelku podrobně o přírodní památce. Je to v místech, kde se kříží cesta Zimní s cestou Jezuitskou. Stezka pokračuje rovně a to po lesní části Zimní cesty. Cestou je možno pozorovat nejeden potůček, který si razí cestu stále strmějším terénem. To nám připomene, že po levé straně se ve výšce 1053 m.n.m. tyčí Vítkův Hrádek, blíže popsaný zde.
Zastávka č.3
Na třetí informační tabuli se dozvídáme, že se nacházíme v genové základně Vítkův Kámen. Co je genová základna se tam dočteme samozřejmě taktéž :o). Dále je dopodrobna popsán smrk ztepilý, který právě zmíněnou genovou základnu spolu s ostatními tvoří. Popis je doplněn i o nákresy smrku a to včetně detailů květu a následného plodu - tedy šišky.
Cesta se začíná vlnit a taktéž mírně stoupat. Po levé straně je stále zřetelný svah vrcholu s hrádkem (hrádek není vidět), pravá strana se nám začíná více zelenat díky výskytu listnatých dřevin. Podobný obraz je k vidění i po několika stovkách metrů, až do stanoviště č. 4.
Zastávka č.4
I čtvrtá informační cedule informuje o dřevině, vyskytující se ve zdejším revíru. Tentokráte jde o jedli bělokorou. Dozvíme se s jakými dřevinami se přirozeně vyskytuje ve smíšených lesech a taktéž to, že je vždy pouze příměsí ve společenstvech smrku a buku a že nikdy nevytváří souvislý porost. Avšak je taktéž dodáno, že je velmi důležitá proti bořivým větrům. Nechybí ani přiložené obrázky, na kterých můžete vidět jedli coby vzrostlý strom, typickou větvičku a šišku.
Vydáváme se vstříc ke stanovišti číslo 5. Cesta stále pokračuje mírným stoupáním a stále se stáčí mírně vlevo. To dává tušit, že se pomalu otáčíme směrem k osadě Svatý Tomáš. Sklon svahu po pravé straně se zmenšuje. Obě dvě strany, lemující naučnou stezku, se vyznačují smíšeným lesem. Samozřejmě je možno spatřit obě dvě dřeviny, popsané na předchozích informačních cedulích.
Zastávka č.5
Buku lesnímu je vyhrazena další informační tabule na zastávce číslo 5. Dozvíme se, že buk patří ve zdejších revírech k dominantní listnaté dřevině. Dále se pak dočteme co je to hercynská směs, jakou funkci buk lesní plní a proč patří mezi MZD :o). Samozřejmostí jsou přiložené obrázky větve, květu a buku, coby celku.
Vyrážíme od informační cedule a hned po pár desítkách metrů se můžeme podívat po své pravé ruce. Na svahu, který je v těchto místech příkrejší, si povšimneme právě popsané dřeviny. A to v hojném výskytu. Po naší levé ruce se naopak svah zmírňuje a pozorovat na něm můžeme smíšený les, ve kterém vidíme všechny tři popsané dřeviny. Cesta v těchto místech stále stoupá a stále více se začíná stáčet doleva. Za několik stovek metrů se stáči v levo již zcela prudce.
Zastávka č.6
Zastávka číslo 6 se věnuje těžbě dřeva. Popisuje jak po výchovných těžbách přichází na řadu těžba, která má za úkol vytvořit podmínky pro nastartování přirozené obnovy žádoucích dřevin. Dále jest popsáno, na jakých místech se těží v zimě a za mrazu a proč je tomu tak. Další odstavec se věnuje šetrnosti při těžbě a popsán je i těžební stroj Harvestor, který známe již z první naučné stezky Lipno - Frymburk.
Na šesté zastávce končí prašná lesní cesta a opět pokračujeme po asfaltové. Těžbu dřeva popsanou na právě prošlé zastávce je možno vnímat díky poraženým a naskládaným stromům podél cesty. Lesy po obou stranách naučné stezky jsou nadále smíšené a tedy typické pro zdejší revíry. Po chvíli se dostáváme na místo kde se sbíhají celkem čtyři cesty. Vydáváme se tou levou směrem ke Svatému Tomáši. Po levé ruce si můžeme všimnout komplexu budov, které patří vojsku a za dob železné opony zde operovalo protivzdušné vojsko. Pokud bychom se vydali nejvrchnější cestou doprava, dostali bychom se k místu, kde byly instalovány radary k vertikálnímu i horizontálnímu pozorování "západní imperialistické oblohy". Po radarech zbyla již jen jedna rampa a pár zchátralých budov. My jsme však na trase naučné stezky a pokračujeme směrem ke svatotomášské osadě. Po chvíli míjíme ceduli osady a první stavení. Po dalších pár desítkách metrů již můžeme vidět věž kostelíku a před námi další zastávku.
Zastávka č.7
Další, tedy sedmá zastávka pojednává o osadě Svatý Tomáš. Dozvídáme se smutnou realitu, že jediné tři osady, které přežily komunistické běsnění v pohraničí jsou Přední Výtoň, Pasečná a Svatý Tomáš. Podívíme se nad skutečností, že zde v letech těsně před válkou žilo téměř 200 lidí v děvetatřiceti domech. Dále jest psáno, jak se vyvíjelo osidlování, respektive vysídlování po roce 46 minulého století. Nechybí ani několik dobových obrázků a mapka, na které jsou zachyceny i všechny dnes zaniklé vesnice. Zajímavé je na starých fotografiích i to, že kraj byl poměrně málo zalesněn.
Cesta mezi sedmou a osmou zastávkou je dlouhá jen zhruba 300 metrů. Vede skrze vesnici okolo bývalého loveckého zámečku. Naproti nově zrekonstruované budově si naopak můžeme všimnout hybridu, který zde vystavěla armáda pro své členy. A to prosím navíc hybridu chátrajícího. Obec Přední Výtoň, pod kterou osada spadá, chce tyto chátrající objekty rekonstruovat, jak již jsme psali v této novince. cesta pokračuje kolem zámečku a vyvádí nás z osady. Na jejím konci je zastávka číslo 8.
Zastávka č.8
Předposlední, tedy osmá zastávka se věnuje loveckému zámečku a parkovému lesu pod ním. Přečteme si o historii zaméčku včetně té smutné, kdy v roce 1990 vyhořel. Dnes je stavba v soukromých rukou a je zrekonstruována pro komerční účely. Na informační tabuli najdeme taktéž zmínku o pramenu, který vyvěrá pod zámečkem a kterému je připisována zázračná moc.
Opouštíme osadu Svatý Tomáš a vydáváme se zpět směrem k Uhlišti. Na křižovatce sejdeme z cesty Jezuitské na cestu Tomášskou. Po té však ujdeme jen několik málo desítek metrů. Poté se naučná stezka stáčí doprava na lesní cestu. Po chvíli vcházíme na území přírodní památky Svatý Tomáš, kterou jsme na začátku stezky míjely. Povšimneme si krás přirozeného lesa, mineme malý krmelec a o pár zatáček dále již vidíme poslední, devátou zastávku svatotomášské naučné stezky.
Zastávka č.9
Poslední devátá zastávka se snaží vysvětlit lidem proces obnovy a výchovy lesa. Dovídáme se, že podrostní způsob obhospodařování lesa je z biologického i ekonomického hlediska nejlepší způsob obnovy a Lesy České Republiky se ho (nejen) v místních revírech snaží aplikovat co nejvíce.
Cesta začne znatelně klesat. Projdeme kolem skalního masívu, poté cesta zahýbá vpravo. Šířka stezky se v těchto místech zužuje na úzký pruh a terén je malinko náročnější. Tento stav však trvá jen na krátkém úseku. Poté se klesání mírní, procházíme poslední lesní úsek stezky. Poté jsme zpátky na asfaltové Zimní cestě, jen pár metrů od první informační tabule. Můžeme si v klidu odpočinout na odpočívadle a vstřebat pocity, které jsme nabrali při putování po naučné stezce Svatý Tomáš.
Multerberské rašeliniště
Kostel božího těla
Přírodní památka Svatý Tomáš
Kostel božího těla
Přírodní památka Svatý Tomáš
Farní kostel sv. Filipa a Jakuba
Pomník A. Měsíčka
Vítkův hrádek
NS Svatý Tomáš
Pomník A. Měsíčka
Vítkův hrádek
NS Svatý Tomáš
K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!