Multerberské rašeliniště
Monti | 12. 09. 2005 | Přečteno 4008x |
Úvodem:
Multerberské Rašeliniště leží nedaleko obce Přední Výtoň, přeněji pak na trase mezi obcemi Spáleniště - Pasečná. Lokalita je přilehlá přímo k této silnici, nicméně Správa CHKOŠ a NP žádají, aby se každý vyhýbal vstupu do tohoto, člověkem neposkvrněného, přírodního úkazu. Na informační tabuli je poznamenáno, že celá oblast této přírodní památky je označena dvěma červenými pruhy. Já jsem chtěl rašeliništrě obcházet okolo jeho obvodu. Start mé obchůzky byl na severozápadní straně. Bohužel značení chráněného pásma není dle mého soudu dostačující co se hustoty červených pruhů týče. Sám jsem se v jednu chvili dostal přímo do vzácných mokřin. Při Vaší návštěvě buďte proto velmi opatrní, prosím.
Základní údaje:
Geologie:
Terénní deprese plochého rázu v prameništní lokalitě levého přítoku Mlýnského potoka. Středně zrnitá porfyrická biotitická žula weinsberského typu tvoří horninové podloží, které je překryto pleistocénem, deluviofluviálními hlínami a hlinitými písky, dále pak 200-300 cm silnou vrstvou vrchovištním rašeliništěm. Organozem typická je prioritním půdním typem, na hranicích rašelinistě je možno pozorovat glej organozemní, který plynule přechází do sousedních pseudoglejí typických.
Květena:
Pinus Xpseudopumilio alias rašelinná kleč je primární květenou Multerberského rašeliniště. Ta na některých místech, zejména ve východních lokalitách, přechází k výskytu borovice blatky s příměsí borovice lesní (zejména v okrajových částech rašeliniště).
Do východní části rašeliniště ješte zasahuje tenký pruh podmáčených smrčin. Do západní pak přiléhají luční mokřadní a rašeliništní společenstva svazů Calthion a Caricion fuscae (starček potoční, ostřice obecná, ostřice obecná ostřice prosová, kozlík dvoudomný a kuklík potoční).
Zvířena:
Na rašeliništi je dokázán výskyt kriticky ohroženého střevlíka Menetriesova. Dále jsou zde přítomny cenné tyrfofilní a tyrfobiontní druhy hmyzu jako například střevlíček Agonum ericety. V zimě jsou pravidelně nalézány na uzemí rašeliniště známky pobytu losa evropského, jehož nepočetná populace trvale přežívá na pravém břehu Lipna.
Lesnictví a využití:
Do vývoje porostů na rašeliništi se nezasahuje. Proto je zde porost zcela přirozený. Západní okraj rašeliniště je od začátku devedasátých let minulého století nepříznivě ovlivněn budováním odvodňovacích kanálů z přilehlých luk. Některé z těchto příkopů zasáhly až do rašelinného ložiska. Proto se v některých otevřených příkopech zřídilo několik přehrazení za účelem zvednutí spodní vody.
Multerberské Rašeliniště leží nedaleko obce Přední Výtoň, přeněji pak na trase mezi obcemi Spáleniště - Pasečná. Lokalita je přilehlá přímo k této silnici, nicméně Správa CHKOŠ a NP žádají, aby se každý vyhýbal vstupu do tohoto, člověkem neposkvrněného, přírodního úkazu. Na informační tabuli je poznamenáno, že celá oblast této přírodní památky je označena dvěma červenými pruhy. Já jsem chtěl rašeliništrě obcházet okolo jeho obvodu. Start mé obchůzky byl na severozápadní straně. Bohužel značení chráněného pásma není dle mého soudu dostačující co se hustoty červených pruhů týče. Sám jsem se v jednu chvili dostal přímo do vzácných mokřin. Při Vaší návštěvě buďte proto velmi opatrní, prosím.
Základní údaje:
- Katastrální území - Přední Výtoň
- Nadmořská výška - 785-792 metrů nad mořem
- Výměra 9,12 ha
- Vyhlášeno 1992
Geologie:
Terénní deprese plochého rázu v prameništní lokalitě levého přítoku Mlýnského potoka. Středně zrnitá porfyrická biotitická žula weinsberského typu tvoří horninové podloží, které je překryto pleistocénem, deluviofluviálními hlínami a hlinitými písky, dále pak 200-300 cm silnou vrstvou vrchovištním rašeliništěm. Organozem typická je prioritním půdním typem, na hranicích rašelinistě je možno pozorovat glej organozemní, který plynule přechází do sousedních pseudoglejí typických.
Květena:
Pinus Xpseudopumilio alias rašelinná kleč je primární květenou Multerberského rašeliniště. Ta na některých místech, zejména ve východních lokalitách, přechází k výskytu borovice blatky s příměsí borovice lesní (zejména v okrajových částech rašeliniště).
Do východní části rašeliniště ješte zasahuje tenký pruh podmáčených smrčin. Do západní pak přiléhají luční mokřadní a rašeliništní společenstva svazů Calthion a Caricion fuscae (starček potoční, ostřice obecná, ostřice obecná ostřice prosová, kozlík dvoudomný a kuklík potoční).
Zvířena:
Na rašeliništi je dokázán výskyt kriticky ohroženého střevlíka Menetriesova. Dále jsou zde přítomny cenné tyrfofilní a tyrfobiontní druhy hmyzu jako například střevlíček Agonum ericety. V zimě jsou pravidelně nalézány na uzemí rašeliniště známky pobytu losa evropského, jehož nepočetná populace trvale přežívá na pravém břehu Lipna.
Lesnictví a využití:
Do vývoje porostů na rašeliništi se nezasahuje. Proto je zde porost zcela přirozený. Západní okraj rašeliniště je od začátku devedasátých let minulého století nepříznivě ovlivněn budováním odvodňovacích kanálů z přilehlých luk. Některé z těchto příkopů zasáhly až do rašelinného ložiska. Proto se v některých otevřených příkopech zřídilo několik přehrazení za účelem zvednutí spodní vody.
Multerberské rašeliniště
Kostel božího těla
Přírodní památka Svatý Tomáš
Kostel božího těla
Přírodní památka Svatý Tomáš
Farní kostel sv. Filipa a Jakuba
Pomník A. Měsíčka
Vítkův hrádek
NS Svatý Tomáš
Pomník A. Měsíčka
Vítkův hrádek
NS Svatý Tomáš
K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!