Godošova poutevna

Úvodem
Jen několik málo stovek metrů nad hrází Lipna se nachází pozoruhodné místo, které si při Vaší návštěvě Lipenska rozhodně nenechte ujít! V malé skalní rozvalině se totiž uzavřel jeden z pohnutých osudů...

Godoš bandita
Do osudové linky Godoše vstoupíme v polovině 17. století. Právě tehdy se nad strmým pravým břehem Vltavy, nad dnešní osadou Ločovice, usadila kočovná tlupa Cikánů z Uher. Evropa se vzpamatovávala z třicetileté války, ale na jihu Šumavy nemělo být stále bezpečno. Na hřebenu mezi Medvědí horou a Vyklestilkou žilo až na 60 lidí a postupem času se stala tato komunita velmi obávanou pro své okolí. Na konci 17. století se do této tlupy přidal i Godoš, syn uprchlíka z Porýní. Vyrůstal zde s Mandou, dcerou náčelníka Wolfa.

Banda terorizovala své okolí po dlouhé roky, až vrchnosti došla trpělivost a nechala povolat vojsko z vyšebrodské posádky. To začalo pátrat v okolí Uhlířského vrchu až jednoho dne mezi četnými skalními útvary loupeživou bandu objevilo. Bylo rozhodnuto zasáhnout silou. Útok však skončil masakrem. Většině loupeživých Cikánů se podařilo utéct, zasaženo však bylo mnoho žen a dětí. Do společného hrobu tak bylo pochováno 13 těl. Cikánský hrob a další osudy zbytku rozprchlé bandy si popíšeme v samostatném článku.

Godoš manžel, vdovec a poustevník
Godoš útok přežil nezraněn. Na čas nalezl úkryt nedaleko slavné Čertovy stěny. Manda přežila taktéž, ale byla těžce raněna - kulka zasáhla plíci. Schovala se v domku rybáře u kostelíka svatého Oldřicha. Byla částečně uzdravena a tak se mohla s Godošem v roce 1716 oženit. Svatba proběhla v kostelíku sv. Prokopa. Manželé se živili jako podomní prodávající drobných a krejčovských výrobků. Na Mandině zdraví se však zranění z Uhlířského vrchu podepsalo více, než se zprvu zdálo. V roce 1720 se jí velmi přitížilo a ač zimu strávili s manželem opět v rybářově domku, na jaře roku 1721 umírá.

Godoš svou milou pohřbil u zdi kostelíka sv. Oldřicha a vrátil se do německého Porýní. Čas od času se však na Šumavu vrátil, aby pečoval o hrob své ženy. S postupem času se rozhodl na Šumavu vrátit natrvalo. Zimu přestával opět na rybárně, stejně jako za mládí, v létě se pak stěhoval do staré poustevny, kterou v mládí objevil na severovýchodním svahu Medvědí hory.

Ještě dlouhá léta zde poustevničil, aby zde našel také konec své životní poutě. Nalezen byl před poustevnou s růžencem v ruce. Pochován byl vedle své ženy v Loučovicích...

Závěrem
Podklady pro text jsou čerpány www.druidova.mysteria.cz.