Část 22. - Přední Výtoň

V Přední Výtoni je obecní úřad, který obhospodařuje 7.783 hektarů půdy a na počátku 21. století zde v 83 domech žilo 266 obyvatel. Na stejném území v roce 1869 bylo 448 domů a 3.673 domů. Před odsunem Němců zde žilo v 544 domech 3.253 obyvatel. Lepší charakteristiku by asi nikdo nenašel.

O většině území dnešního obecního úřadu Přední Výtoň jsem psal u zaniklé farnosti Rychnůvek. Osobně jsem slyšel od tehdejšího velitele Pohraniční stráže Josefa Grohmana, který přihlížel odstřelu farního kostela v Rychnůvku, jak se celý kostel nadzvednul do výše asi čtyř metrů a pak se teprve zlomila věž kostela. Zbyla z něho jen hromada kamenů a oblaka prachu.

Mimořádné štěstí měla jen Pasečná, kdy zde komunisté vybudovali „vzorný pohraniční Státní statek“, který převážně provozovali nejdříve svazáci a později milicionáři z ČKD Praha. Jejich „dlouhodobé brigády“ byly nejen podporovány, ale i dotovány Ústředním výborem Komunistické strany Československa. Když sem měl přijet i sám prezident Antonín Zápotocký, tak mimo silničky Pohraniční stráže byla vybudována z Přední Výtoně na Pasečnou i nová asfaltka. Když zde byly postaveny moderní dvojdomky a zemědělská zařízení, stala se Pasečná „výkladní skříní“ nejen oborového státního statku Šumava. Dokonce vznikla i kniha, kde se psalo, jak se žije a pracuje „Tam na Pasečné.“ Na jaře se sem posílalo zhruba půl druhého tisíce hovězího dobytka, který zde se pásl až do sněhu.

V Přední Výtoni je farní kostel až od roku 1785. Prvním farářem zde byl D. Schmidt. Původně to byl od roku 1385 kostel poustevníků řádu Pavlánů, který založili Jan a Petr z Rožmberka. Kostel zničili a vypálili husité. V roce 1592 byl klášter i kostel již delší dobu opuštěn a tak duchovní správu převzal cisterciácký klášter Vyšší Brod. Dílo zkázy dokončila švédská vojska.

Farní pamětnice byla vedena od roku 1786. V letech 1883 až 1886 byl kostel důkladně obnoven, kostelní loď znovu zaklenuta, byly dány nové střechy kostela i věže a současně bylo zajištěno nové vnitřní vybavení kostela. Farní kostel svatého Filipa a Jakuba je pozdně gotická kamenná stavba. Loď má čtyři pole, k nimž přiléhá kněžiště. Z jihozápadního průčelí vystupuje věž a k jihovýchodní straně kněžiště je přistavěna sakristie. Stavbu podepírá devět opěráků. Věž je hranolová, třípatrová, zakončená helmicí. Z vnitřního vybavení se zachovala žulová pokladnička z 16. století V době vikariátu Vyšší Brod byla farnost Přední Výtoň zdaleka nejmenší. V samotné Přední Výtoni bylo 20 domů a 225 katolíků. K farnosti patřil již jen Hejrov, kde bylo 60 domů a 499 katolíků. Dohromady tedy v roce 1870 bylo v celé farnosti jen 80 domů a 724 katolíků Kostel, zejména vnitřní vybavení, bylo zcela zničeno komunisty. Znovu vysvěcen byl 17. června 1995.