Naučná stezka Povydří

Vyrážíme
Naučná stezka Povydří nás zavede do jednoho z nejmalebnéjších koutů střední Šumavy. Provede nás údolím, do kterého se po mnoho stovek let zařezává říčka Vydra, ve kterém narazíme na pozoruhodné skalní útvary, budeme pozorovat výtvory vody, odpočineme si v krásné turistické chatě, kde si navíc užiujeme s hrdiny ze známého Večerníčku a budeme svědky krocení vodního živlu a jeho následnou přeměnu na zdroj elektřiny. A to není zdaleka úplný výčet možných zážitků!

Na stezku můžeme nastoupit z několika směrů, ovšem abychom ji prošli celou, jsou nejvhodnější pouze dva. První z nich je od parkoviště na Antýglu (náš případ), druhý pak od mostu na Čenkově pile, který jde proti směru námi popisovaného. Zapomenout nesmíme ani na jedno důležité omezení - stezka je pouze pro pěší, cyklisté a motoristé mají vjezd zakázán! (což ovšem nezabraňuje některým jedincům, aby tento zákaz byl směle porušován :o|

Nástupní místo na soutoku Hamerského potoka a Vydry49° 3'37.71"S *** 13°30'42.26"V
Od parkoviště na Antýglu se vydáme podél cesty směrem na Srní. Po několika stovkách metrů se ocitneme u turistického rozcestníku vedle mostu přes Vydru. Sejdeme z cesty na turistickou trasu a hned se zastavíme u dvou informačních tabulí.

Ty nás seznámí s Povydřím a nejen s ním. Dozvíme se také, že Šumava vznikala přes půl miliardy let, proč se celý kaňon chrání formou I. zóny (stav k listopadu 2009, před politickými změnami v roce 2010, které téměř jistě povedou k přezónování Šumavy) jako celek, bude nám představena eroze a naservírovány dostaneme také tipy na ostatní výlety po okolí.

Nacházíme se zhruba v devítisetmetrové nadmořské výšce. Vyrazíme zprvu směrem na severozápad a hned z kraje stezky můžeme pozorovat řečiště známého toku v plné své kráse. Zhruba po 250 metrech se začne cesta stáčet směrem na sever. Pokračujeme kolem starých patníků z původní cesty, mineme i malou studánku, až se dostaneme k turistickému značení, které nás zavede k železodřevěnému mostku, přes nějž se dostaneme na místo, kde stávala až do roku 2001 Hálkova chata. Před rokem 1938 byla jako jediná česká v celém Povydří, hlásá nám turistická tabulka. V těchto místech se také natáčela slavná scénka ze skvělého filmu Kolja.

Přes most vede žlutá turistická trasa, která sem přichází od Srní a Horních Hrádků a je to jedno z dalších přístupových míst na naučnou stezku. U bývalé chaty je dnes jen místo pro odpočinek. Vydáme se tedy zpět přes most, za ním vlevo po žluté i červené turistické stezce. Máme za sebou 2 kilometry putování a k prvnímu naučnému zastavení (jinak označenému číslem 5, protože jako oficiální směr putování je brán ten proti proudu od mostu na Čenkově pile) nám chybí pouhých 300 metrů.

Info tabule č.1(5) - Viklany49° 4'47.09"S *** 13°30'41.48"V
První informační zastavení nás seznámí se skalními útvary, které se tyčí na levém břehu Vydry a říká se jim Hrádky. Bohužel díky vzrostlému porostu a špatné viditelnosti se nám tyto skály nepodařio vyfotografovat. Ale na tabuli máme jejich detailní popis i v obrázcích, takže o nic nepřijdeme ani za špatného počasí. Jak sám název tohoto zastavení naznačuje, dalším tématem na tabuli je opět eroze a zvětrávání hornin, které mění kámen v různorodé tvary.

Od cedule nabíráme směr severovýchodní, ale je to stav pouze dočasný. Již za dalších 300 metrů se stáčí zpět k severu a hned poté jsme znovu ve směru severo - západním. Poté nás již čeká dlaší naučné zastavení.

Info tabule č.2(4) - Obří hrnce 49° 4'54.61"S *** 13°30'55.76"V
Na tomto zastavení načerpáme mnoho informací o jevu, který můžeme spatřit v korytě Vydry. Voda za pomocí písku a kaménků tvaruje balvany a do některých přímo vytesává tzv. hrnce, kterým se odborně říká evorze - výřívý výmol. Na Vydře je tento úkaz umocněn prudkým spádem, který v místech této informační tabule dosahuje až 55 ‰, což je nejvíce na celém toku Vydry.

Neujdeme ani 100 metrů a již nás vítá příjemná zastávka na dnešním putování.

Turnerova chata49° 4'55.55"S *** 13°30'54.58"V
Jediná volně přístupná chata ve všech I. zónách Šumavy je ta Turnerova. Turisté zde mají k dispozici stylovou restauraci i nádhernou terasu. Pro všechny je pak velkou atrakcí domeček a výběh Vydrýsků, se kterými si užijí spousty legrace dospělí i děti.

Kolem chaty severovýchodním směrem pokračuje žlutá turistická značka, která se vine až k bývalé osadě Zhůří a pak dále ke Zlaté studně.

Nás ovšem zajímá trasa červená, která kopíruje koryto Vydry. Vydáme se tedy tímto západním směrem, urazíme 400 metrů a jsme u dalšího zastavení, které naše zraky nestáčí do koryta ale na druhou stranu, po naší pravé ruce.

Info tabule č.3 - Kamenná moře 49° 5'1.93"S *** 13°30'40.37"V
Stojíme pod přírodním úkazem, který mne osobně vždycky nadchne. Kamenná moře známe i z jiných koutů Šumavy (např. na Čertově stěně, na Plešném jezeře,...) a přesto se nemůžeme vynadívat na tu kamennou nádheru. Tabule nás informuje o vzniku těchto moří, o jejich obyvatelích a třeba i pověstech, které se na podobná místa váží.

Máme za sebou něco málo přes 3 kilometry putování. Pokračujeme západním směrem, který se po chvíli stáčí na sever, aby se posléze opět naklonil k západu. Vydra je v těchto místech užší a pokud je malý stav vody, využívá téměř výhradně jen to nejhlubší řečiště, což téměř podbízí k dojmu, že jsme právě u nějakého rozvodněného "potůčku".

Ještě než se dostaneme ke čtvrtému zastavení, užijeme si krásných výhledů do koryta říčky z dřevěné vyhlídky. Poté nám již nic nebrání k cestě za dalším naučným zastavením.

Info tabule č.4(2) - Řeka a lidé 49° 5'18.11"S *** 13°30'2.96"V
Těsně před ním si všimneme velkého balvanu s křížkem, o kterém se dočteme na aktuální tabuli. Ta pojednává o minulosti, těžké době minulé a docházkou za prací v těchto končinách.

Po načerpání informací se vydáváme dále po proudu řeky, která se nyní zařezává do údolí tak, že cesta po které kráčíme, je několik metrů nad ní a v některých místech je zpevněna několik desítek metrů dlouhou zdí. Po pětistech metrech od čtvrté tabule se cesta ztrácí v lese a Vydra se po naší levé ruce vzdaluje. V těchto místech se nůžky kaňonu Vydry rozevírají, takže stěny po obou stranách nejsou již tak příkré.

Po několika stech metrech vycházíme z lesíka, Vydra se nám vrací k levé ruce. Míříme na sever a na konci delšího přímého úseku nás čeká poslední naučné zastavení.

Info tabule č.5(1) - Síla vody 49° 5'58.62"S *** 13°29'44.57"V
Na posledním zastavení nám jest servírovaný nástin síly vody. Počteme si o pravěku i o tom, že díky nenadálým přírodním událostem ve sběrné oblasti Vydry se může život a samotné prostředí v kaňonu razantně změnit. Jako příklad je uvedena situace z vánoc 1994, kdy při nenadálém tání sněhu a následné povodni bylo část cesty, na které právě stojíme, strženo.

Máme za sebou necelých šest kilometrů putování, do cíle nám zbývá ještě jeden. Pokračujeme tedy cestou, která je již opět níž a tím pádem blíž k hladině řeky. Kaňon se zde vrací do svého užšího provedení. Po chvíli se levý břeh odkryje od porostu a nám se naskytne výhled na budovu elektrárny Vydra, která sbírá vody z Vchynicko - Tetovského kanálu a její sílu využívá k výrobě elektrické energie.

Poté nás již čekají pouze tabule u nástupního místa na Čenkově Pile, odkud se můžeme vydat, kam se nám uráčí. Třeba právě do elektrárny Vydra, na Čenkovu pilu či snad do vzdálenějšího Rejštejna.

Pokud zvolíme náš případ směru putování po naučné stezce Povydří, můžeme vyrazit do nedalekého Srní, a odtud zpět na parkoviště na Antýglu (model, který jsme zvolili při naší návštěvě byl tento: Ze Srní autobusem na Antýgl, absolvování stezky a potá z Čenkovy pily po modré do výchozího bodu - tedy do Srní - celkově 10,2 km).

Děkujeme Vám za další společné výletění, které nás tentokrát zavedlo na jedno z nejkouzelnějších a nejromantičtějších míst na Šumavě. Jistě nebude dlouho trvat a vyrazíme na nějaké další, neméně krásné a inspirující!