Výlet 08 - Z Grubergu na Poledník

Základní informace

Vyrážíme:
Tento výlet nás zavede na dvě nezapomenutelná místa, na která se před změnou režimu nedostal jen tak někdo. Tato trasa bývá mnohdy popisována jako náročná, tedy alespoň jeden úsek, ale my to alespoň trochu v našem popisu vyvrátíme.

Gruberg - 883 m.n.m.
Jako startovní pozici pro výlet na Poledník jsme si vybrali parkoviště u bývalé osady Gruberg ( nedaleko Prášil ). Gruberg zde stával do roku 1948, bylo zde celkem 12 domů. Po únorovém puči se začalo pásmo kolem hranic hermeticky uzavírat a na podobná místa se instalovala vojenská zařízení a posádky. Stejně tomu bylo i na Grubergu. Od roku 1952 zde sídlila tanková střelnice. Dnes je již toto místo pomalu pohlcováno samovolným zalesňováním, zde v polohách pod tisíc výškových metrů převážně listnatou dřevinou. Nicméně vojenský strašák je nám připomínán až po Liščí Díry ( 4 km od Grubergu). Tato připomínka má podobu varovných tabulí kolem zpevněné trasy, po které se vydáme. Cedule nás upozorńují na nevybuchlou munici, která se nachází po obou stranách komumikace ( viz. přiložené fotografie ).

Od křížení turistických tras se vydáme po žluté značce, která nás zavede k bývalé osadě Slunečná. Tento první úsek je dlouhý 1,5 km a vede v mírném stoupání. Na Slunečné se napojíme na zelenou značku ( postupujeme stále po hlavní zpevněné cestě ). Zde se začíná terén zvedat již citelněji. Po dalším kilometru stojíme na místě zvaném Liščí Díry, kde stávala kdysi Schwarzenberská hájovna.

Liščí Díry - 993 m.n.m.
Ti unavenější z nás, nebo třeba rodiny s dětmi mohou využít zdejšího odpočívadla. My ostatní zahneme vpravo na červenou trasu. Tím sejdeme na chvíli ze zpevněné komunikace a vydáme se lesní pěšinou zprvu v mírném stoupání. Ujdeme zhruba 700 metrů a ocitáme se na místě, kde končí pro tuto chvíli putování cykloturistů. Dalších třista metrů nás zavede náročnějším terénem plným nerovností a balvanů k prvnímu vrcholu dnešního putování.

Prášilské jezero - 1079 m.n.m.
Prášilské jezero jsme si na našich stránkách již popisovali. Tak jen dodáme, že je to místo, které je balzámem na duše. Na jeho hrázi se můžete kochat při pohledu na hladinu jezera i na svahy jeho vody obepínající. Jsou zde i lavičky na kterých si užijete dostatek relaxu před cestou za hlavním cílem našeho výletění ( my jsme toto místo navštívili za krásného podzimního dne v roce 2008 - nevím jak v jíných ročních obdobích, ale prozážený podzim zde byl opravdu nádherný a toto místo se nám vrylo hluboko do našich srdcí ).

Po načerpání sil se vydáváme zpět k Liščím Dírám. Odtud nás čeká již výšlap na samotný Poledník a před námi je i nejkritičtější místo našeho putování.

Zpět na Liščích Dírách - 993 m.n.m.
Stojíme na Liščích Dírách a vydáváme se vpravo. Čeká nás 2,5 kilometrů dlouhý úsek k dalšímu záchytnému bodu naší cesty. Zprvu se stoupání zvedá pozvolna, projdeme několik zatáček až se dostaneme na zhruba třísetmetrový napřímený úsek, který ve své poslední třetině dává tušit, co nás za několik dalších stovek metrů čeká. Opět projdeme několik zatáček až se dostáváme na úsek, kteří mnozí proklínají.

Stojíme před trhákem, který je zkouškou naší turstické připravenosti. Méně zdatní cyklisté budou zřejmě proklínat své dvoukolé kamarády, poněvadž jim při tlačení budous spíše překážet než pomáhat ( na vlastní oči jsem však viděl i ty, co tento úsek zdolali v sedle svých strojů ). Pěší turisté a běžkaři se také zapotí, ale UPOZORŇUJEME, že se tento zhruba osmiset metrový kopeček nevyrovná např. takovému hraničnímu stoupání terénem ku Třístoličníku, ikdyž je to samozřejmě náš subjektivní názor. Každopádně my jsme tento úsek zdolali bez větších problémů i s naším vším potomstvem ( t.č. 6 let, 5,5 roku a 3 roky ) a nesmíme zapomenout ani na čtyřnohého Montiho a jeho bratra Dolfiho, kteří ač jsou velcí lenoši, vycupkali stoupání také bez bolístky.

Předěl - 1234 m.n.m.
Stojíme na místě zvaném Předěl, což je sedlo mezi Poledníkem a Jezerním hřbetem. Vydýcháme se z výstupu a již v mírném, kilometrovém stoupání pokračujeme po červené značčce k rozcestí před Poledníkem. Tato cesta se začne na krátký úsek zvedat v širším úhlu až ve své poslední části. Poté se ocitáme na posledním bodě před naším cílem.

Poledník - rozcestí - 1291 m.n.m.
Dostáváme na rozcestí, odkud vyrazíme na poslední krátký úsek ku velkému finále. Odbočíme na odlehlý cíl při červené značčce. Vrchol Polední hory je vzdálen pouhých 400 metrů, které vedou nenáročnou zpevněnou cestou. Všude okolo jsou pozůstatky po orkánu Kyrill ( stav na podzim roku 2008 ), je zde i malá informační tabulka, která nám o této přírodní katastrofě prozradí více.

Polední hora - vrchol - 1315 m.n.m.
A jsme u cíle! Dříve vojenská budova, která sloužila ČSLA od konce šedesátých let minulého století až po sametový převrat při odposlouchávání imperialistického západu, slouží dnes turistům a je to hojně navštěvovaný turistický cíl. Nádherný rozhled po Šumavě i Bavorském lese vymaže vzpomínky na možná náročnější výstup.

Místo není elktrifikované, takže je rozhledna otevřena jen za pěkného počasí nebo v hlavní sezóně. To je zde přítomno i malé občerstvení. Nachází se zde také nouzové nocoviště.

Po všech těch nádherných rozhledech a nasátí zdejší, taktéž nezapomenutelné atmosféry, se vydáváme zpět stejnou trasou, kterou nyní cyklisté či běžkaři jistě zdolají bez sebemenších problémů. Jen my, pěší poutníci Šumavou, si ji poctivě odšlapeme krok po kroku, ale máme to tak rádi...