Obec Černá v Pošumaví

Úvod:
Jaro přemaluje okolní louky do pestrých a voňavých obrazů, které srší touhou povědět přihlížejícím, že jsou obrazy živými. Ve vodní hladině uvídíte nízké jarní slunko, koupající se s v nejširších místech lipenské přehrady a debatující s rybářskými loďkami, které si lebedí v jarních vlnách se stejnou chuťí, jako zlatý kotouč.

Léto pak promění obec v rušné mraveniště, kde na sebe naráží soubory prahnoucí po letním skotačení na pláži, spokojenými vyznavači sportu cyklistického či snad lidičky jen tak potulující se po okolních krásách.

Podzim si pak zase hraje s barvami a loďky, které známe z jara se nyní noří z mlhy, která si líně polahává nad vodní hladinou.Občas ji rozřízne stožár opozdilé plachetnice a na vlnách poskakuje poslední surfař. Příroda se pomalu chystá ke spánku a věřte, že hledět na podzimní přírodu v Černé je radost.

Otevřete znovu oči a barevná harmonie, kterou si vybavíme z předchozích tří ročních období spokojeně podřimuje pod hutnou bílou peřinou. A na této peřině se dají dělat věci! Rychle se otočíte za zvukem za Vámi a zjistíte, že se po sněhové louce prohání vyznavač bílého sportu. Ale to se již otáčíte dál, abyste zjistili, že na zamrzlé hladině nám možná vyrůstají další Dominikové či snad Jaromírové...

Historie:
Prvotní zmínka o obci spadá do druhé poloviny 13. století, přesně je uváděn rok 1268. Tehdejší osada je nazývána "Na Černé řece" a tento název se uvádí pouze v jazyce Českém. Další záznamy z poloviny až konce 15. století (1445, 1483, 1495) se zmiňují o osadě nesoucí jednoduchý název "Černá", který je uváděn opět pouze v češtině. Vedle tohoto názvu se taktéž objevuje výraz "Nachirnie". I v tomto případě se jedná o název slovanský. Ve století 16. se poprvé zmińuje německý název "Schwarzbach", z čehož vzniká počeštěný "Černý potok". I když byla osada na území Čech, bylo povoláváno osadníků hlavně z Německa. To vedlo k tomu, že byla později obec téměř zcela osídlena lidmi německé státní příslušnosti, krom několika českých vrchnostenských úředníků.

Osada Černá patřila původně pod rychtu Mokrá. Zde měl totiž klášter ze Zlaté Koruny dvůr a správce dvora. Naopak za Rožmberků byla rychta v Dolní Vltavici. O Černé, coby samostatné rychtě se nachází záznamy až v roce 1585, kdy vládnou právě Rožmberkové. Tomu napomohlo hlavně vybudování pivovaru a mlýna, což dodalo osadě na významu. Rychtář se usídlil na území dnešní Černé dokonce již v roce 1510. Černá zůstává sídlem vrchnostenského úřadu i za panování Eggenbergů a Schwarzenbergů.

Území obce v roce 1445 bylo rozloženo na 252 ha, v roce 1585 pouze na 185 ha a ve 30. letech minulého století bylo katastrální území Černé vyměřeno na 5,12 km2. V roce 1585 má obec 16 usedlých, 2 hospody(!) a dva domkáře. O deset let později je to dvacet usedlých, v roce 1723 19 usedlých poddaných. V roce 1789 je již registrováno 35 čísel popisných s pivovarem. O padesát let později, tedy roku 1840 má obec již 35 domů a 341 usedlíků. V tomto roce je již na území obce i knížecí úřední budova, pivovar, palírna kořalky a již jen jedna hospoda. V roce 1895 je v Černé 39 domů, 507 obyvatel (470 Němců a 37 Čechů). Škola původně spadá pod Hořice, vlastní školu získává obec až po zřízení lokálie. Prvním učitelem v Černé je pan Franz Maurer (1793 – 1795).

Nyní si popíšeme sled událostí od vzniku obce až po konec války. Roku 1268 daruje osadu cisterciáckému klášteru ve Zlaté Koruně (dříve Svatá) zvíkovský purkrabí Hirzo z Klingebergu (vrchní kuchař u krále Přemysla Otakara II.). Společně s Černou jsou darovány i osady Dolní Vltavice, Mokrá a Bližná. Tehdy se osada jmenovala "Na Czerne rece" (název původně slovenský - dokazuje prvotní osídlení slovany). Jméno bylo dáno tím, že se potok, u kterého osada ležela, zbarvoval po každém dešti do černa.

Osada je majetkem kláštera v Koruně až do roku 1420 (toho roku byl klášter dobyt husitskými vojsky). Poté potvrzuje Zikmund Oldřichu z Rožmberka přičlenění majetku kláštera včetně osad pod jeho panství. Petr Vok z Rožmberka prodává roku 1600 panství císaři Rudolfu II. Roku 1612 přechází na císaře Matyáše a sedm let později na císaře Ferdinanda II. Ten je předává Johannovi z Eggenbergu v roce 1622. Klášter včetně osady Černé je v majetku Eggenbergů až do uplného vymření rodu (1719). Poté přechází pod panství knížete Schwarzeberga (až do roku 1848).

Obec je poznamenána nejednou válkou. Tak například roku 1641 přes ní táhnou císařské pluky Brnoi a Burnival ze Slezska do Horního Rakouska. Při tomto tažení je obec kompletně vydrancována. Další pohromu osadě přinášejí císařské pluky roku 1648. Stejného roku se lokalitou prohánějí i Švédové a při tom devastují přilehlou osadu Pláničku.

Po zrušení nevolnictví v roce 1848 se stává osada samostatnou. Tehdy nese již název "Schwarzbach". Ustanovují se i takzvané správní obce (Bližná, Muckov, Dolní Vltavice, Plánička, Bednáře a Kyselov). Navíc Dolní Vltavice získává status městysu, kterému připadlo i trhové právo. Vltavice smí používat i vlastní městský erb (erb přebírá Černá v roce 1990).

Dolní Vltavice však nabývá různých práv již roku 1505. To jí uděluje Petr z Rožmberka pergamenovou listinou právo tržní a odúmrtní (právo obce na majetek po zemřelých, pokud ten nemá žádného dědice). V roce 1648 je povýšena na městečko a smí užívat erbu.

Ve druhé polovině (1936) 30. let století minulého získávají v Černé vliv henlainovci ze "Sudetendeutsche Partei". To je předzvěst pohnutých dob. Po Mnichovu spadá obec pod Německo.

Osvobození přichází 6.5.1945, kdy jako první příjíždí jednotky spojenců v čele s US Army (americká armáda osvobozuje i Dolní Vltavici a Frymburk). O to, že šlo o osvobození a ne jen pouze o obsazení obce svědčí i přestřelka, kterou musela svést spojenecká vojska s jednotkami německého Volkssturmu. Při této "výměně názorů" je poškozen i kostel. Německé jednotky měly v Černé vybudovány sklady a zařízení v oblasti dnešního kempu Automotoklubu.

V červnu téhož roku přichází i první čs. jednotky, přebírají dohled nad mostem a brodem přes Vltavu. Následují jednotky finanční stráže a bezpečnostních služeb. Ustanovují se takzvané "Místní správní komise", které jsou v činnosti až do prvních poválečných voleb v roce 1946. Německé obyvatelstvo je na základě Benešových dekretů odsunuto do Rakouska a tehdejšího Západního Německa. Následně začíná i doosídlovaní obce převážně z českého a slovenského vnitrozemí. Americká armáda odchází na konci roku 1945. Volby v roce následujícím vyhrávají komunisté ...

Současnost:
V současnosti žije v obci více jak 800 obyvatel ve 160 domech. Kompletně má Černá domů něco málo přes 200. Hlavní pracovní příležitost se týká opět cestovního ruchu. Když budeme počítat i přilehlé obce, nasčítáme desítky penzionů, restaurací, privátních apartmánů a hotelů. Ale nejen cestovní ruch nabízí pracovní příležitosti. V obci našla sídlo i známá elektromontážní firma, zkvétající polygrafická společnost, naleznete tu i truhlářství, firmu zabývající se krmením pro akvaristy. V obci Bližná se pak nachází kamenolom.

Černá v Pošumaví je však známa i jako centrum jachtařského sportu. Zdejší jachtařský klub pořádá ročně několik závodů, jak na tuzemské, tak i na mezinárodní úrovni. Jezero je v této oblasti nejširší, tak zde má jachtařská komunita silné a vhodné zázemí.

Pokud se rozepisujeme o Černé v Pošumaví dnešních dnů, nesmíme opomenout ani to, že obec je baštou rybářů. Skvělé podmínky a míst, kde si vyznavači tohoto tichého sportu přijdou na své, je zde nespočet. Pokud je stav vodní hladiny v normálu, doporučuji se vydat rybařit na takzvané malé Lipno. To je část jezera za mostem, po kterém se dostanete do Horní Plané. Rozprostírá se na pravé straně (pokud stojíte ve směru ku Horní Plané). Již z dětství mám mnoho zážitků a nádherných úlovků z této části Lipna.

Nesmíme zapomenout ani na kulturu v obci. Do dnešních dnů se zde zachovalo letní kino, které přináší v hlavní turistické sezóně filmové novinky. Slouží však i jako anfiteater pro různé koncerty a přehlídky. Například se zde od roku 2006 konná hudební festival.

Vedle farnosti se v obci nachází i několik spolků a oddíly. Dobrovolní hasiči zde fungují od května roku 1997, o jachetním klubu jsem se již zmiňoval. Dále je v Ćerné spolek myslivců, rybářů, Sbor pro občanské záležitosti, pro děti funguje skautský oddíl a tělovýchovná jednota...

Pokud se chystáte při Vašich cestách na Lipno, Černou v Pošumaví si rozhodně nenechejte ujít. Věřím, že si odtud odvezete spoustu pozitivních zážitků a budete se do zdejších krajů vždy rádi vracet...

Závěrem:
Informace uvedené shora jsou převážně čerpány ze skvělých oficiáních stránek obce (www.cernavposumavi.cz). Nezapoňte taktéž navštívit stránky jachetního klubu (www.yccerna.cz) či hudebního festivalu Lipno Fest (www.lipnofest.com).