Městys Frymburk

Úvod:
Stojíte na Svaté Martě, jarní vánek se Vám jemně opírá do tváří. Popojdete dál od kaple, ať můžete pohlédnout na Frymburk v celé jeho kráse. Musíte přihmouřit oči, protože odlesk jarních paprsků nízkého slunce se odráží od hladiny a dává právě naskytlému pohledu třpytivou atmosféru.

Od kaple se vydáte dolů k jezeru. A nejdete ledajakou cestou, nýbrž cestou křížovou. To se do Vás již opírá letní paprsek a Vy chtě nechtě musíte okusit lipenské moře, které dalo na čas svojí hladinu k dispozici majestátným plachetnicím, které se v podvečerní atmosféře s klidem a rozvahou pohupují na sladkých jezerních vlnách ve frymburské zátoce.

Procitáte až když od přívozu zavane vítr svým podzimním dechem. Park na malebném náměstí se zbarví do žluta, to malíř podzim zasedl ke svému plátnu. Jen tak se procházíte a cosi Vám říká, že je čas vrátit se do míst, kde Vaše putování začalo.

Rychle se otáčíte a uzříte, že Svatá Marta je již pod bílou peřinou, kterou si nechá vyžehlovat od sto a jednoho dělníka, co místo bot ski si nazul a s nimi v jemných oboloučkách čechrá tu zimní krásu...

Historie:
Historie Frymburku sahá do 13. století. Za jeho vznikem stála kolonizace zdejšího kraje šlechtickým rodem Vítkovců. Právě v těchto místech vedla stezka z Rakouska do Čech. Nad vltavským brodem vybudoval rod zřejmě věžovitý hrádek, čemuž napovídá i název Frymburk - hrad k ochraně. Avšak první dochováná pisemná zmínka ze zdejších krajů se zmiňuje pouze o kapli s farářem. Tato kaple je věnována v sedmdesátých létech 13. století benediktinskému probošství v Zátoni u Krumlova. To patřilo pod správu kláštera Ostrov u soutoku Vltavy a Sázavy. V roce 1277 byl frymburský farář Přebyslav svědkem, když Vítek z Krumlova daruje některé vesnice klášteru ve Vyšším Brodě. Mezi nimi je i kaple v místech, kde leží dnes Frymburk a to znamená, že toto svědectví můžeme považovat za první písemnou zmínku o obci.

I další dochované zprávy se zmiňují o kapli. V roce 1305 daruje kapli Jindřich z Rožmberka - příslušník větve Vítkovců s původním sídlem v Rožmberku - do premonstráského kláštera v tehdy rakouské Drkolné. Toto rozhodnutí vyvolá nevoli u kláštera v již zmiňovaném Ostrově, který si kapli nárokoval coby dosavadní majitel. Avšak odpor nebyl nic platný. V roce 1313 je spor rozhodnut ve prosěch obdarovaných a o čtyři roky později se Benediktini z Ostrova definitivně vzdávají práva na frymburskou kapli.

Bohužel se z počátku osidlování a budování Frymburku moc písemného materiálu nedochovalo, proto jeho vznik, ale i nabytí mětského charakteru lze časově určit jen těžko. Podlouhlý tvar náměstí dává tušit, že šlo o osadu, která vznikala okolo tržiště. Tato osada se stává zřejmě již na konci 13. století trhovou vsí. Další rozvoj dostává Frymburk do statusu městečka, jehož základem a vlastně i nezbytnou podmínkou se stává týdenní trh. Tento vývoj nebyl zřejmě nijak rychlý. První zmínka o Frymburku coby městečku se dochovala z roku 1379, ale ještě v roce 1456 zde není trh pravidelnou záležitostí. Koná se jen dle potřeby a jeho smyslem je zásobovat obyvatelstvo základními potravinami. Navíc tržní řád zakazuje obchodovat s čímkoli mimo městské tžiště.

Pomalý vývoj dokazuje i fakt, že po celou dobu feudalismu (v českých zemích od 10. století, největší rozvoj 13. - 15. století, zánik až roku 1848, kdy je zrušeno poddanství) byl Frymburk městečkem podanským. To znamenalo, že byl stejně jako vesnice závislý na pozemkové vrchnosti.

Městečko je poddané až do roku 1848 panství Rožmberk, které náleží Rožmberkům do roku 1600. Toho roku daruje panství poslední člen rodu Petr Vok hraběti Janu Zrinskému - jeho bratranec. Hrabě umírá v roce 1612 a panství připadá Janu Jiřímu ze Švamberka. Jeho synovi Petrovi je majetek panství zabavan. Důvodem byla jeho účast na stavovském povstání roku 1618. Roku 1620 odevzdává císař Ferdinand II. rožmberské panství hraběti Karlu Bonaventurovi Buquoyovi, jako odměnu za jeho službu v císařském vojsku na postu vrchního velitele (částečně také coby náhrada za vojenské výdaje). Rod tohoto šlechtice přichází o panství v roce zrušení poddanství, ale vlastníkem pozemků je až do roku 1945.

Právní postavení městečka bylo dáno jak písemně, tak i nepsanou formou. K potvrzení právního stavu sloužila taktéž privilegia. První frymburské privilegium vydává Vok z Rožmberka v květnu 1492. Toto privilegium dopřálo občanům volně nakládat s majetkem. K dovolání práva sloužil soud v městečku, odvolací instancí se pak stal soud v Českém Krumlově. Toto privilegium bylo neustále potvrzováno v dalších letech perem rožmberských pánů. K základní listině mnohdy přibyla další konkrétní povinnost poddanského městečka. Roku 1623 vychází první privilegium od Buquoyů a hned je z historického hlediska poněkud kontroverzní. Stanovuje totiž povinnost zdržovat se u katolického náboženství. Frymburku náleželo i právo hrdelní, které však nikdy nebylo stvrzeno listinou. Toto právo ztratil Frymburk v 17. století.

Frymburk postupem času rodil i první bohaté měšťany, ale byla to spíše vyjímka. Jedním z nich byl i jistý pan Greipl. To jméno zřejmě znáte ve spojení s jeho dcerou, do které se bezhlavě zamiloval tehdy nesmělý student jménem Adalbert Stifter. Greipl podnikal především plátnem. Plátenictví tedy bylo jedním z tradičních řemesel v městečku. Nicméně na jihu země České nebylo dostatek pracovních míst. Vedle již zmiňovaného plátenictví se část obyvatelstva živila tradičním řemeslem, další zase zemědělstvím a vorařstvím. V letních měsícíh odcházel nejeden mladý muž za prací až do daleké Vídně, nebo obyvatelstvo opouštělo své domovy nadobro. Mezi lety 1880 - 1930 mělo dle dostupných informací opustit Frymburk na 1700 občanů.

V 19. století leží Frymburk mimo hlavní hospodářské a kulturní dění. Situace se mírně zlepěšuje při vzniku loučovických papíren roku 1884. Mezi revolučním rokem 1848 až po prní světovou válku se obraz Frymburka příliš neměnil. Za zmínku stojí rozšíření školy, zřízení spořitelny, opravy a úpravy náměstí a příchod dobytčího trho těsně před první válkou. Traduje se, že konzervativní občané chtěli dokonce zmařit výstavbu telegrafní stanice, která však nakonec spouští provoz v roce 1884. Rok poté je slavnostně otevřena pošta. Rozvoj v 19. století zhatilo i několik rozsáhlých požárů. Jen v roce 1866 tu vyhořelo na 74 domů.

Po první válce, ve které zahynulo na 54 občanů městečka, vzniká samostatný Český stát a Frymburk se tak ocitá nedaleko hranic, která přinese v následujících letech nejednu bolest. Dne 2.10. 1938 překračují ozbrojené sbory nacistického Německa řeku Vltavu a Frymburk zabírají... Tím končí jedna epocha v dějinách městečka.

Americká armáda vstupuje do Frymburku v neděli 6. května 1945. Válka končí. Do konce tohoto roku přichází do Frymburku celkem 84 lidí. Vrací se pekař, mlynář, otevírají se pohostinství či truhlářství. V roce 1946 nastupuje do nové školy na 63 žáků.

Stejně jako u ostatních obcí lipenska se mění charakter a význam obce po výstavbě přehradního tělesa. Část městečka mizí pod vodou. Vedle zemědělství a lesnictví začíná být dominantním rozvoj turistiky.

Současnost:
Po roce 1989 se Frymburk vydává na cestu, která směřuje především k rozvoji cestovního ruchu. Hlavní slovo v něm má soukromý sektor. Na náměstí vzníkají různá pohostinství, hotely a obchody. Na začátku devadesátých let minulého století městečko dlouhodobě pronajímá místní kemp holandskému klientovi, což odstartovává trvalý příliv turistů z Holandska.

Město žije i kulturně. Kino, které zde bylo za totalitního režimu sice zaniká, nicméně se začínají pravidelně konat Frymburské slavnosti. Najaře roku 2007 to bude již 8. ročník. V obci funguje mnoho spolků a sdružení. Za všechny jmenujme například dobrovolné hasiče, sportovní klub SK Lyžaři běžci, tenisový klub, OS Dunaj či tradiční fotbalový tým. Zapomenout nesmíme ani na potápěčský oddíl.

Zaniká i škola v přírodě, do které jezdily školy z celé republiky. Na místo ní se buduje hotelový komplex. Město plánuje i výstavbu jachetního městečka u Hruštic. Společnost UBM Bohemia plánuje v této lokalitě vystavět přístav (Park Lipno), který by měl pojmout až 118 jachet a vněm minimarket, restauraci, minigolfový areál a ekologickou čistírnu odpadních vod.

Obec se dál rozšiřuje. Na pozemcích vpravo od přijezdové cesty z Českého Krumlova vyrůstá nová zástavba rodinných domů. Mimo cestovní ruch pracovní příležitost nabízí i truhlárna, stavební firma...

Závěrem:
Frymburk vykročil do porevoluční doby s nadějí a jasným cílem. Návštěva jeho malebného náměstí je až na pár vyjímek uklidňujícím zážitkem a podobně na Vás dýchne mnoho dalších zdejších míst. Nyní stojí Frymburk na prahu další etapy. Pouští se na bojiště, kde již nějaký ten rok bojuje sousední Lipno. Výstavbou nového turistického megastřediska bude skládat zkoušku z rozumu a dospělosti. Jsou jenom dvě možnosti. Vyhrát nebo prohrát. Pokud se jí podaří napodobit svého souseda a odsune soft turistiku na druhou kolej, ale odsun proběhne se šetrností a bez kýčovitosti a znásilňování zdejšího kraje, budeme Frymburku muset zatleskat. Pokud se to nepodaří, v očích našich potomků bude dnešní doba a její směr jen pro zlost...