Svatý Tomáš

Úvodem:
Přírodní památka Svatý Tomáš, jak již název napovídá se nachází jihovýchodně od stejnojmenné osady, převážně na hřbetu Velkého Plešného. Přístupových cest k památce je několik. Můžete dorazit od Frýdavy, Kyselova či Pasečné.

Základní údaje:

• Katastrální území - Přední Výtoň, Pasečná
• Nadmořská Výška - 910 - 1026,1 m
• Výměra - 53,05 ha
• Vyhlášeno - 1992

Geologie:
Přírodní památka se rozprostírá na plochém hřbetu Velkého Plechého (1010,4 m). Dále pak na strmých severních svazích Vítkokamenské hornatiny s kótou 1026,1 m. V těchto lokalitách můžeme pozorovat periglaciální modelace terénu (svahové balvanité sutě až kamenná moře, mrazové sruby). Středně zrnitá porfyrická biotitická žula weinsberského typu, hojně protkaná středně zrnitou porfyrickou muskovit-biotitickou žulou eisgarnského typu (moldanubický poluton, jest skalním podkladem svatotomášské přírodní památky. V podkladu se ojediněle vyskytuje i kontaktně metamorfovaná muskovit-biotitická pararula, která může přejít až do biotitického rohovce (moldanubikum).

V pramenní depresi potoka (severozápadní část památky)je překryta deluviálně kongeliflukčními, převážně blokovými až kamenitohlinitými sedimenty (pleistocén až holocén).

Podzol kambizemní, kryptopodzol kambizemní s přechody ke kambizemi dystrické, na skalnatých úsecích pak ranker typický a kambizemní - to všechno jsou druhy půdních typů v této lokalitě.

Květena:
Přírodní památka je pokryta květnatými bučinami (Fagion), vrcholovou část plochého hřbetu pak pokrývají acidofilní horské třtinové bučiny (Calamagrostio villosae - Fagetum). Na Velkém Plešném je možno pozorovat dochované přirozené porosty - buk lesní, jedle bělokorá, smrk ztepilý. V bylinném porostu pak dřípatka horská, třtina chloupkatá, metlička křivolaká, plavuň pučivá a dřípatka horská. Na strmém suťovém svahu je vyvinuto poměrně přirozené společenstvo suťových smrčin. V jeho podrostu můžeme nalézt podrost kapradin v čele s kapradí rozloženou a vrancem jedlovým.

Zvířena:
Ze zvláště chráněných druhů bezobratlovců musíme jmenovat batolce duhového, bělopáska topolového, střevlíky Carabus scheidleri a Carabus irregularis. Z obratlovců pak ještěrku živorodou, krahujce obecného, sýce rousného, lejska malého a holuba doupńáka. Pravidelným obyvatelem svatotomášské chráněné památky je i rys ostrovid a los evropský.

Lesnictví & využití:
Na celém území se s lesními porosty hospodaří s ohledem na udržení a zlepšení jejich prostorové struktury a druhové skladby. Jelikož je rozmach turistiky na pravém břehu jezera výrazný, budou všechny turistické stezky (letní i zimní) přesunuty výhradně na zpevněné cesty.