Úvodem:
Chalupská slať se odlišuje od ostatních rašelinišť a slatí svým přechodným typem mezi rešeliništěm údolním a horským. Rašelinné březiny a podmáčené smrčiny zde lemují soubor porostů rašelinných klečí, borů, mokřadních a lučních společenstev, nacházející se mimo vlastní vrchoviště. Území je osídleno vzácnými a ohroženými druhy organismů.

Základní údaje:

• Katastrální území - Nové Hutě, Svinná Lada
• Nadmořská výška - 898-940 m
• Výměra - 202,81 ha

Geologie
Na plochém dně Vydřího potoka se nachází sillimanit-borotická migmatitizovaná pararula měnící se do stromatitického migmatitu nebo do masivní biotitické pararuly. Na celém dně se nachází podložní hornina, která je překryta deluviálně kongeliflukčními hlinitokamenitými sedimenty (pleistocén), po celé délce potoků fluviálnílmi hlínami, hlinitými písky a štěrky a širokou akumulací zejména vrchovištní rašeliny (Chaloupskou a Novosvětskou slatí). Celková plocha slatě je 137 ha s mocností neuvěřitelných 7 m (halocén). Plochu 1,3 ha a hloubku až 1,5 m má největší rašelinné jezírko v ČR, které se rozlévá v její jižní části. Půdním typem je zde vrchovištní organozem typická, kolem potoků glej organozemní, který místy přechází k pseudogleji typickému.

Květena
Na zachovalých částech rašeliniště nalezenme např. kyhanku sivolistou, rosnatku okrouhlistou, šichu černou, či ostřici chudokvětou. Na březích jezírka se vyskytuje blatnice bahenní a ostřice chudá. Na severu slatě dále můžeme vidět suchopýrka alpského, tučnici obecnou nebo vzácnou ostřici dvoudomou. Mimo zachovalých částí se zde nacházejí i plochy narušené (tzv. borkováním), kde se můžeme kochat pohledem na břízu karpatskou a bělokorou, jejichž větve obrůstá ohrožený lišejník pukléřka plotní, či prstnantce listenatého. Ten, kdo se na výlet vydá v houbařské sezóně, zde může spatřit některé vzácné houby, jako je např. klouzek žlutavý, kozák bílý, vučinec fialový či ryzec honosný.

Zvířena
Jako zástupce hmyzu můžeme uvést např. pavouka skálovku, vážku čárkovanou, potápníka, perleťovce severního, modráska stříbroskvrnitého či perloočky. Dále zde můžeme vidět nejen potápku malou, čejku chocholatou, ale také vodouše bahenního. Mnoho živočichů zde žijících, jsou přímo vázané na rašeliništní život.

Lesnictví
Než velkými lesy se může slať pochlubit spíše lesy menšími tzv. lesíky, které jsou porostlé zejména smrkem, borovicí lesní a břízami. Od samého začátku je vše ponecháno přirozenému vývoji.

Využití
Značné části slatě byly poničeny borkováním rašeliny. Dnes se ze zrekonstruovaného parkoviště po betonové cestě a poválkovém chodníku dostaneme až k rašelinnému jezírku.