Jelikož jsem v posledních týdnech plně pohlcen mým zaměstnáním, nezbývá mi na práci webmastera tohoto plátku mnoho času. Vědom si toho, že po třech propršených týdnech se dnešní slunečný den nemusí zase nějakou dobu opakovat, vyrazil jsem zmapovat s Vanesskou dění na lipenské pláže. Na celou výpravu jsem měl jen několik málo desítek minut. Jenže má Vanesska má za ušima. Vymyslela si na mne výlet na lodičce...

Lodička v místní půjčovně v dobu našeho přichodu k mání nebyla, tak jsme s povděkem přivítali šlapadlo. Mělo to dvě výhody. První z nich byla ta, že z vody jsme měli pláže jako na dlani a ta druhá, méně příjemná, poukazovala na moji prachbídnou fyzičku, kterou jsem se díky tomuto zjištění rozhodl v brzké době pilovat.
Dohodli jsme se tedy s mou dcerkou, že budeme tu hodinu, na kterou jsme měli šlapátko zapůjčeno, kroužit kolem pláží a bedlivě pozorovat dění na souši i ve vodě. Pláž z dálky vypadala jako dobře fungující mraveniště s pevným řádem. Hromada lidiček se v pravidelných intervalech vrhala vstříc lipenským vodám. Další kopy se hrnuly z vody za plážovými sporty, sluněním či dokonce vydatným spánkem na dobře ošetřené travnaté pláže. I život ve vodě byl pestrý. Plachetnice, kajaky, lodičky a různé nafukovací doplňky pro lidi mnoho národností.

Když pominu ukrutnou bolest mých dolních končetin, která se zvyšovala při každém povelu samozvolené kapitánky našeho plavátka, byl to opravdu povzbuzující a relaxační čas.

Počasí by mělo vydržet až do konce týdne, proto tuto momentku z dnešního, sluncem hyčkaného dne, berte jako pozvánku do našich končin. Těšíme se na shledanou.